Aktualizováno Švýcarsko chce zabavit 660 milionů švýcarských franků (14 miliard korun) pocházejících z podezřelé privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS), informuje dnes švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Peníze jsou uloženy na zmrazených účtech v tamních bankách. Z vyšetřování kauzy mezitím podle NZZ vyplynulo, že manažeři MUS možná upláceli vysoké české státní úředníky, včetně nejmenovaného ministerského náměstka.
Z vyšetřování kauzy mezitím podle NZZ vyplynulo, že manažeři MUS možná upláceli vysoké české státní úředníky, včetně nejmenovaného ministerského náměstka.
Podezřelé peníze jsou uloženy na zmrazených účtech ve švýcarských bankách. Zmíněnou sumu 660 milionů by mohl částečně získat švýcarský stát, část by mohla připadnout jednotlivým kantonům (regionům). Jde přitom jen o část z celkové sumy 1,2 miliardy franků, o něž se podle švýcarské prokuratury sedm obviněných obohatilo.
O zmrazené peníze však projevil zájem i český stát. Tomu vznikla podle švýcarské prokuratury škoda ve výši kolem 150 milionů franků. Švýcarský trestní soud ale dosud odmítl všechny snahy Prahy připojit se k tamnímu řízení.
NZZ připouští, že část peněz by mohla připadnout poškozené firmě (dnes Czech Coal), a případně i českému státu, ale obě strany podle listu ani nevyčíslily své nároky. Vzhledem k tomu, že další strany požadavky nevznesly, mohla by značná část sumy propadnout ve prospěch švýcarské kasy, vysvětluje NZZ.
Švýcarská prokuratura loni podala kvůli podezření z machinací obžalobu na sedm lidí, bývalých manažerů MUS a Appian Group. Jde o šestici Čechů a jednoho Belgičana. Švýcarský trestní soud v Bellinzoně však letos v dubnu žalobu vrátil žalobcům k dopracování. Upřesněnou žalobu o 323 stranách má nyní NZZ k dispozici.
Podle listu z ní vyplývá, že případ se týká zpronevěry, praní špinavých peněz, podvodu i uplácení politiků. Zjištěn prý byl i nevyjasněný převod peněz na nejmenovaného ministerského náměstka.
V případu kromě toho figurují desítky nastrčených firem ze zhruba desítky zemí od Lichtenštejnska přes Gibraltar po Panenské ostrovy, píše NZZ.
Švýcarská prokuratura vyzvala v polovině roku 2010 českou vládu, aby se k procesu připojila jako žalující strana, a získala tak možnost peníze požadovat zpět. Až po měsících a mediálním tlaku se koncem roku 2011 česká vláda u švýcarské prokuratury přihlásila. To už ale bylo po zákonných lhůtách, konstatuje NZZ.
Švýcarský deník se však dnes pozastavuje nad "pozdním probuzením Prahy", konkrétně nad tím tím, že české úřady údajně "léta popíraly, že v případu vůbec došlo k zločinu". Švýcarská prokuratura se prý domnívá, že "Česku zkrátka chyběla vůle případ objasnit".
Česká vláda si nakonec najala právníka a u švýcarského trestního soudu podala hned tři žádosti o připuštění k procesu. Bellinzonský soud ale všechny tři žádosti odmítl s tím, že "Bern Prahu varoval dost dlouho; teď jí zkrátka ujel vlak", napsal NZZ.
V České republice byla šestice manažerů MUS obviněna ze zneužití informace a postavení v obchodním styku a nově podle dnešního listu Mladá fronta Dnes (MfD) také z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Policie manažery podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS.
V případu figurují exmanažeři mosteckých dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký a Petr Kraus. Ve Švýcarsku byl kromě nich obviněn i Belgičan Jacques de Groote, šéf skupiny Appian Group. Ta byla jen zástěrkou pro manažery a s nimi spřízněné podnikatele, kteří zřejmě za peníze samotných dolů v letech 1997 až 1999 prostřednictvím švýcarské společnosti Investenergy S.A. skupovali akcie MUS pro sebe a později je převáděli na jiné subjekty.
Nyní všichni zúčastnění čekají na to, až bude oznámen termín zahájení procesu. Obhájce obžalovaných se chce k jednotlivým obviněním podrobně vyjádřit až u soudu.