Řada médií se věnuje sporu mezi Harvardskou univerzitou a americkým prezidentem Trumpem. Například britský The Guardian píše, že univerzitě „trvalo méně než 72 hodin, než odmítla sérii požadavků vznesených Trumpovou vládou, čímž došlo ke střetu mezi nejbohatší a nejstarší univerzitou v USA a Bílým domem.“
The Guardian poukazuje na to, že Harvard byl obviňován z toho, že ve svých prostorách dostatečně nepotíral antisemitismus. Byla to reakce na studentské protesty proti krokům Izraele v Gaze. A v únoru nová federální pracovní skupina pro boj s antisemitismem oznámila, že navštíví 10 univerzit včetně Harvardu. Cílem má být „vymýcení antisemitismu“ ve školách. Vládní skupina se následně zaměřila na Kolumbijskou univerzitu. Nejprve zahájila revizi jejího federálního financování a poté škole zrušila federální financování ve výši 400 milionů dolarů. S tím, že škola „nedokázala ochránit studenty před antisemitským obtěžováním během protestů proti válce v Gaze“.
V reakci na tento vývoj se začaly na Harvardu objevovat požadavky, aby se jeho vedení a zástupci veřejně postavili proti krokům vlády a odmítali jakékoli budoucí požadavky a tlak Bílého domu. The Guardian dodává, že v polovině března pak Kolumbie ustoupila sérii požadavků Trumpovy vlády ve snaze obnovit zastavené financování. Harvard také učinil některé kroky a rozhodnutí, které se podle jejich kritiků dají považovat za ústupek vládě. 31. března se pak Trumpova vláda zaměřila přímo na Harvard, když oznámila revizi 9 miliard dolarů federálního financování Harvardu. Důvodem má být údajné selhání při řešení antisemitismu na akademické půdě.
The Guardian na základě informací z WSJ zmiňuje vládní dopis, který nyní vedení Harvardu obdrželo a který obsahuje „seznam rozsáhlých požadavků včetně uzavření všech programů a iniciativ zaměřených na diverzitu, spravedlnost a začleňování a omezení přijímání zahraničních studentů, kteří jsou nepřátelští k americkým hodnotám a institucím. WSJ k tomu uvádí, že představitelé Harvardu byli požadavky v dopise ohromeni a považují je za extrémnější než ty zasílané do jiných škol. Harvard pak v reakci sdělil, že univerzita se „nevzdá své nezávislosti, ani se nevzdá svých ústavních práv. Žádná vláda, bez ohledu na to, která strana je u moci, by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity učit, koho mohou přijmout a jaké oblasti studia a bádání se mohou věnovat.“
Po tomto kroku Harvardu federální vláda zmrazila více než 2 miliardy dolarů v grantech a Trump pohrozil, že zbaví Harvard jeho pozice subjektu osvobozeného od daní a jeho možnosti přijímat zahraniční studenty. Ve čtvrtek pak Trumpova administrativa obvinila Harvard, že nenahlásil federální vládě velké zahraniční dary, jak to vyžaduje zákon. Tématu se věnuje i Bloomberg, který přinesl rozhovor s bývalým prezidentem Harvardu a známým ekonomem Larry Summersem. Ten uvedl, že on sám intenzivně kritizoval univerzitu ve vztahu tématům jako antisemitismus či názorová pestrost. Nicméně „v USA se musíte chovat podle zákona“. A současná vláda podle ekonoma podle zákona určitě nepostupuje.
Summers se domnívá, že vláda se ve skutečnosti snaží potírat instituce, které jdou ve svých názorech a postojích proti ní. Postupuje tak proti jiným zemím, právním společnostem, soudcům a dalším. Harvard by se neměl věnoval politice, ale nyní nemá žádnou jinou volbu, než razantně reagovat proti vládním krokům a požadavkům. Vláda přitom na Harvardu financuje výzkum, ne samotné studium, a i proto nedává smysl ukončit toto financování, protože se ve vládě někomu nelíbí chování studentů či profesorů na této instituci. A podle Summerse navíc vláda nejedná v souladu se svobodou projevu. Fondy a financování byly přitom již schváleny v minulosti a nyní je vláda nemůže jen tak bez soudního rozhodnutí a schválení Kongresem zastavit. Vládní válka s univerzitami by pak podle ekonoma mohla vážně poškodit to, co Spojené státy dostávalo do popředí technologického a vědeckého vývoje.
Zdroj: Bloomberg, The Guardian