Průmyslová výroba v listopadu poklesla o 2,7 % meziročně - skončila poblíž našeho odhadu (-2,5 %) a lehce zaostala za tržním očekáváním (-1 %). Jak pohled do struktury, tak doprovodné statistiky nových objednávek mnoho optimismu nenabízí. Přetrvávající slabý výkon průmyslu je jedním z rizik pro naše sázky na zrychlení hospodářského růstu na přelomu roku 2024 a 2025 (z 0,5 % q/q na 0,6 % q/q).
Nepříjemné je, že klesá většina páteřních odvětví včetně automotive, strojírenství (dlouhodobější cyklický útlum) a většiny navazujících výrob (zpracování plastů). Energeticky náročné výroby včetně zpracovatelů kovů sice dál neklesají, ale ani nepozorujeme tendenci k růstu z relativně nízkých úrovní produkce.
A dobře nevyznívají ani nové objednávky - zejména zahraniční viditelně zaostávají, což ostatně potvrzují i slabé indexy podnikatelských nálad v zahraničí (IFO a PMI v eurozóně). Mezi odvětvími pozitivně vyčnívají pouze výrobci elektrických zařízení, kteří hlásí v posledních měsících stabilní výrobu a rostoucí nové objednávky.
Věříme nadále, že v prostředí nižších evropských úrokových sazeb se časem stabilizuje zahraniční investiční poptávka a tu domácí v Česku může podpořit také rychlejší příliv peněz z evropských fondů. To by se časem mělo odrazit na stabilizaci nejcykličtějších odvětví v čele se strojírenstvím. Rizika jsou však jednoznačně vychýlena směrem dolů. Nejistota spojená s restartem obchodních válek může investiční cyklus v Evropě brzdit a negativně také bude působit prohlubující se vývozní “deflace” z Číny (čínské vývozní ceny padají o více než 5 %).
Celkově jsou proto čísla z průmyslu ve vazbě na slabé Německo pro ČNB největším proti-inflačním rizikem. Věříme, že budou nakonec jedním z hlavních argumentů, proč sazby půjdou v roce 2025 ještě dolů.