Rick Rieder působí jako jeden z investičních ředitelů společnosti , na Bloombergu hovořil o svém pohledu na vývoj v ekonomice a na trzích. Poslední čísla týkající se inflace byla podle něj zhruba v souladu s očekáváním. Poukázal i na to, že ceny v sektoru zboží svým poklesem spotřebitelům umožňují zvýšit spotřebu služeb, a to přispívá k vyšší inflaci v této části ekonomiky.
Rieder připomněl, že mandátem americké centrální banky je cenová stabilita, není jím explicitně inflace ve výši 2 %. Jádrová inflace se přitom nyní pohybuje kolem 2,8 % podle investora a je stabilní. S reálným růstem ekonomiky pohybujícím se kolem 2 % to pak znamená nominální růst mezi 4,5 – 5 %, což je podle experta „velmi dobré“. Následně pak hovořil o své teorii, podle které by v současné situaci mohlo k poklesu inflace vést snížení sazeb.
Rieder míní, že vyšší sazby se negativně projevují na kupní síle lidí s nižšími příjmy. Ti jsou totiž více zadlužení. Opak ovšem platí o lidech s vyššími příjmy, kteří podle investora z vyšších sazeb znatelně těží díky vyšším úrokovým příjmům. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy by nižší sazby měly celkově negativní dopad na poptávku s tím, že právě skupiny lidí s vyššími příjmy mají spotřebu vychýlenou více ke zmíněným službám.
Podle experta fungování popsaného mechanismu dokazuje třeba hospodaření restaurací. Ty, které jsou zaměřeny na luxusnější část trhu, si totiž vedou velmi dobře. Ale opak platí o jejich protějšcích. Vyšší sazby se také oproti minulosti neprojevují tolik ani ve firemním sektoru. Ten má totiž jednak zafixovány nižší sazby, ale také „sedí na hromadě hotovosti“. A z ní jim při vyšších sazbách plynou vyšší úrokové příjmy. Podle Riedera tedy současná úroveň sazeb může kvůli popsaným mechanismům držet inflaci výš. Určité snížení sazeb by se pak nemuselo projevit stimulačně, ale opačným směrem. Ovšem z historického pohledu jde o ojedinělou situaci.
Na otázku týkající se mezinárodních trhů investor odpověděl, že zajímavý se mu zdá příběh kolem japonských akcií a také indický trh. Přesněji řečeno tamní menší společnosti. V Evropě jsou pak atraktivní některé úvěrové trhy, to samé platí ve Velké Británii, a to i díky vývoji inflace. Z hlediska návratnost kapitálu jsou na tom zdaleka nejlépe americké firmy. Zde je největší „podceňovanou příležitostí nuda“. Tedy společnosti, které nestojí v popředí zájmu. A pak ty, které pocítí až druhotné dopady nových technologií.
Zdroj: Bloomberg