Podle Datastreamu se nyní očekávání týkající se dlouhodobějšího růstu zisků pohybují kolem 19 % ročně. Před rokem to přitom bylo asi 10 %. A na vrcholu technologickém bubliny zhruba to samé, jako nyní. Zdá se tedy, že v predikcích analytiků se již odráží vize a příběhy spojené s umělou inteligencí a dalšími novými technologiemi…
1 . Co lze přímo pozorovat a co ne: Ani rizikové prémie, ani očekávaný růst zisků a dividend nelze pozorovat přímo. Můžeme například pracovat s rozdílem mezi obráceným PE a bezrizikovými výnosy. Ten ale navzdory tvrzení mnohých není pouhou rizikovou prémií, ale prémií smíchanou s očekávaným růstem. Pokud pak chceme odhadnout prémie, musíme učinit nějaký předpoklad ohledně růstu. Nebo naopak.
Pokud se nyní PE indexu SPX nachází kolem 20, EP je u 5 %. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů jsou na 4,2 % a rozdíl tedy dosahuje 0,8 %. Což není jen prémie, ale prémie s růstem dohromady. Toto číslo je přitom nyní historicky hodně nízko, což znamená, že prémie jsou hodně nízko a/nebo očekávaný růst hodně vysoko. Jinak řečeno, co můžeme bezpečně říci, je následující: Celkový optimismus míchající rizikové prémie a očekávaný růst zisků je vysoko.
2 . Odhady analytiků na úrovních roku 2000: Oněch průměrného 19 % růstu ročně očekávaných analytiky by se mělo týkat následujících pěti let. Pokud bychom s ním teoreticky pracovali velmi dlouhodobě, hodnota akcií by byla matematicky nekonečná, protože růst by se pohyboval (vysoko) nad požadovanou návratností. Před časem jsem tu také poukazoval na některé studie, podle kterých je velmi dlouhodobý růst zisků obchodovaných firem na 6 – 7 %. Dnes bychom tedy byli cca na trojnásobku (pokud by se predikce naplnily).
Nominální růst ekonomiky se udržitelně pohybuje pravděpodobně ještě pod 6 %, i když i do něj by nové technologie měly výrazně promlouvat. Tedy podle očekávání. To, že zisky rostly dlouhodobě rychleji, než celá ekonomika, se stalo již po několik desetiletí standardem. Který ale také není vytesán do kamene. Na úrovni celého firemního sektoru to vedlo k řadě úvah o tom, proč mzdy zaostávají, proč roste tržní síla firem a podobně. U zisků obchodovaných firem je přitom jejich odtržení od ekonomiky směrem nahoru ještě silnější díky sektorovému složení – vychýlení směrem k firmám velkým a technologickým.
3 . Mezera v maržích: Pokud by tak zisky měly růst i v delším období výrazně nad ekonomikou, implikuje to, že tu k žádnému vracení se k průměru zatím docházet nebude. Tj., podíl zisků se bude dál zvyšovat (u firem jako celku, či minimálně u firem obchodovaných). Což by se dalo, rozvinout do úvah o tom, jaké by nové technologie mohly mít dopady na rozdělení příjmů (tedy nejen na jejich růst). Ale dnes už jen připomenu vývoj marží – pro trh jako celek a trh bez vlivu sedmičky výjimečných:
Zdroj: X
O mezeře v cenách a valuacích se hovoří hodně, o té v ziskovosti už o něco méně – marže trhu bez velkých technologií jeví určité známky nástupu na trendový pokles, marže sedmičky spíše ne.