Inflační očekávání mezi spotřebiteli v eurozóně výrazně klesla a zlepšují se i některé další ekonomické indikátory. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Vyplývá z něj, že do tří let čekají lidé pokles inflace na 2,5 procenta. V únoru byla míra inflace v eurozóně na 8,5 procenta.
Výrazně příznivější inflační očekávání by mohla podpořit volání po mírnějším zvyšování úrokových sazeb, uvedla agentura Bloomberg. Začátkem února zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta a signalizovala, že o půl bodu ji zvýší i tento měsíc.
Průzkum také ukázal, že ve výhledu na příštích 12 měsíců spotřebitelé počítají s poklesem inflace na 4,9 procenta. V prosinci lidé čekali do roka inflaci na pěti procentech.
Spotřebitelé také uvedli, že vnímaná inflace, tedy jak ji pociťují oni sami, nikoliv jaká skutečně je podle oficiálních statistik, za posledních 12 měsíců do letošního ledna podle mediánu činila 9,5 procenta. Snížila se tak z 9,9 procenta, jak ji účastníci průzkumu uváděli v prosinci.
ECB se bude měnovou politikou zabývat příští týden. Depozitní sazbu má nyní na 2,50 procenta a podle ekonomů ji zvýší na tři procenta. Rychlý odhad vývoje inflace za únor nicméně ukázal vyšší hodnotu, než ekonomové předpovídali, část centrálních bankéřů proto zřejmě bude nakloněna dalšímu zvyšování sazeb.
Ceny klíčových dluhopisů německé vlády po zveřejnění průzkumu ECB zamířily vzhůru, výnos desetiletých dluhopisů se tak snížil až o 11 bazických bodů na 2,64 procenta. Peněžní trhy mezitím zmírnily očekávání úrokového stropu.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane v pondělí varoval, aby se měnová politika neocitla na "autopilotovi". Guvernér portugalské centrální banky Mário Centeno uvedl, že inflace zaostává za prognózami, zatímco šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann spekuloval, že po březnovém zvýšení základních úroků o půl procentního bodu přijdou ještě tři zvýšení ve stejném rozsahu.