Pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně, uvedl dnes bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Informovala o tom agentura Reuters.
Boje v blízkosti polských hranic
Obavy z možného zasažení států aliance dnes zvýšil mohutný ruský útok na vojenskou základnu v ukrajinském městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic.
Zahynulo při něm nejméně 35 lidí a dalších 134 utrpělo zranění.
USA varovaly Moskvu před použitím chemických zbraní
Státy NATO se zatím odmítají přímo zapojit do války na Ukrajině, i třeba jen zřízením bezletové zóny nad zemí, kde před válkou žilo 44 milionů obyvatel. Bezletovou zónu opakovaně požaduje Kyjev. Zároveň členové aliance ale varovali, že pokud by se některý z nich stal terčem útoku, budou na něj reagovat všichni společně.
Sullivan dnes také uvedl, že Washington varoval Moskvu před možným užitím chemických zbraní. Pokud by Rusko nasadilo zbraně hromadného ničení, byla by to podle něj "další šokující hranice", kterou by prezident Vladimir Putin překročil.
Fiala: S následky konfliktu na Ukrajině se ČR bude vyrovnávat měsíce, možná roky
S následky války na Ukrajině atakované Ruskem se Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) potýkat měsíce, možná roky. O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně, řekl Fiala v dnešním diskusním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Zdražování různých komodit nazval po ruském prezidentovi Putinovy ceny. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200.000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce, poznamenal.
"České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech, protože jsme součástí NATO a EU, bát se nemusíme," uvedl s tím, že konflikt má na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se, a Česko čelí "neuvěřitelné uprchlické vlně". "To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky," uvedl. Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně.
"Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál," uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.
Nekupujte paliva do zásoby
Premiér vyzval lidi, aby nekupovali pohonné hmoty do zásoby, protože to podle něj zvyšuje jejich cenu. Země má podle něj zásoby ropy na 90 dní. Obhajoval kroky, které tento týden přijala vláda a které podle něj odstranily důvody zdražování pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Fiala ale odmítl některé návrhy opozice například na snížení DPH či zastropování cen. Podle něj stát pomůže těm, kteří se dostanou do problémů, ale nemůže pomoci všem. Plošná opatření podle Fialy v důsledku zaplatí nejvíce střední třída.
V Česku kolem 200 tisíc ukrajinských uprchlíků
Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika poprvé ve své historii. Podle aktuálních údajů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 78.000 uprchlíků a ministerstvo vnitra vydalo na 133.000 víz, reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je ale 200.000.
V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.
Z Ukrajiny uprchlo už kolem 2,6 milionu lidí
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230.000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185.000 uprchlíky.