MakroMixér: Růst inflace, síla koruny a nejsou lidi. Jak se dívá na raketový růst cen realit Martina Vítková z NWT?

Tři palčivá ekonomická témata, jeden exkluzívní host. Pohled tentokrát na inflaci jako velké a třaskavé téma, posilování české koruny v očekávání růstu sazeb a nedostatek lidí na pracovním trhu. O penězích, byznyse, ekonomice a trzích s nadhledem a chytrými hosty. Přinášíme vám pátý díl podcastu Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance a Roberta Břešťana, šéfredaktora Hlidacipes.org s jejich hostem. Tentokrát je to Martina Vítková, finanční ředitelka a spolumajitelka rodinného holdingu NWT. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

Dubnový inflační šok

Duben přinesl prudký vzestup inflace v Česku i v dalších zemích. „Překvapení jsou větší a větší. Inflace v Česku vyskočila nad 3 procenta a na pozadí se odehrává raketový růst v několika oblastech. Nahoru jdou ceny velice důležité pro průmysl, třeba kovy či vstupy do autoprůmyslu,“ otevírá téma Jan Bureš. Odezní tyto šoky rychle, nebo budou trvalé? 

Koruna čeká růst sazeb a sílí

Česká koruna posiluje a činí tak v sázce na růst úrokových sazeb v Česku. „My jej čekáme po polovině roku,“ říká Jan Bureš. Jak to ale bude se sazbami ve světě a jak se to potká v dopadu na českou měnu? „Pokud půjdou inflační tlaky v globálu vzhůru, může to být problém pro korunu,“ poznamenává mimo jiné Bureš.

Nejsou lidi

Situace na trhu práce v podobě nedostatku zaměstnanců je pro řadu firem hlavním tématem. „Za mne je problém především v sektorech, nejvíce navyklých na pracovníky ze zahraničí a pak tam, kde vyžadujete specifické IT znalosti,“ uvádí Honza Bureš. Nejde ale jen o samotný sektor IT, ale například i online v maloobchodě, finanční sektor a další…

Covidový rok pro NWT? Rajče se musí zalít a stavba se staví..., ale ty vstupy

Co na to vše říká Martina Vítková a jaký byl covidový rok pro NWT? „Na začátku byl logicky šok, co se bude dít, jak se bude svět vyvíjet. Pak ale přijdou běžné činnosti, rajče musíte zalít a stavba se staví, říká Vítková s odkazem na některé segmenty podnikání NWT. "Máme obory, kde se do práce prostě chodí," říká Vítková. Z pohledu zakázek jsme vcelku vyprodaní, s ohledem na vývoj cen komodit ale spíše řešíme, co si můžeme dovolit nasmlouvat,“ vstupuje do tématu Martina Vítková. A se vstupy je podle ní skutečně problém, což se projevuje i v tom, že za poslední dva roky se zhruba 95 % stavebních zakázek holdingu zpozdilo. Zkrátka…

… ve stavebnictví se prudce zdražuje

Zdražování ve stavebnictví je další téma. Konkurence je velká a firmy mají strach, aby sehnaly zakázky, podotýká Vítková. „Průměrná zakázka má 30 % materiálu a ten zdražuje, pak větší objem práce. Větší firmy tlačí na nákup na sklad, aby měly jistotu cenu, to ale „na cashi neustojíte“, tvrdí Martina Vítková.

„Vzhledem k tomu, že každý investor tlačí, aby měl pevnou cenu díla, tak je těžké zdražovat a NWT v tomto prostředí podle Vítkové zvažuje, jestli brát další zakázky, nebo vyčkat a riskovat. V takovém případě dle Vítkové hrozí odchody zaměstnanců jinam. „Na druhé straně, když já jsem investor, také chci vědět, kolik mě to stojí,“ podotýká Vítková, která má investorské zkušenosti. 

NWT podle ní jako rodinná firma staví na kvalitě a cena není vždy na prvním místě. To je podle ní potíž třeba v byznyse se státem. „Především u státních zakázek toto moc nefunguje,“ podotýká s tím, že to hodně závisí na konkrétním vypisovateli zakázky.

Když zdražuje stavebnictví, co tedy ceny nemovitostí?

Jinou otázkou je, kam se budou posouvat ceny nemovitostí. „Když stavíme nové byty, vidím, že to nelze zlevnit, protože stavebnictví se zdražuje. To, že by se nové byty zlevňovaly (…) v žádném případě, protože my už to nikdy nepostavíme za cenu, za kterou jsme to postavili dnes,“ shrnuje jednoduše směr vývoje Vítková.

Ještě větším problémem je podle ní predikce cen výstavby v situaci, kdy vyřídit stavební povolení trvá dva až tři roky a ceny práce a materiálu nyní šplhají do výšin. V takových podmínkách jsou podle ní solidní předpovědi nemožné.  „Žádné lhůty neplatí, nic neexistuje a udělat stavební povolení v České republice je nemožné,“ říká ze své praxe a zmiňuje jeden konkrétní příklad či paradox, se kterým se setkala. Úřednice mi vrátila projekt stavby pasivních domků s tím, že chce, aby byly natočené rovně na uliční čáru. Vysvětlování, že principem pasivního domku je, že musí být natočen podle Slunce, ji nepřesvědčilo," uvedla v podcastu Vítková.

Dalším problémem jsou podle Vítkové rozdíly v představách o územních plánech ze strany měst, která chtějí plánovat jednotlivé parcely o rozloze zhruba tisíc metrů čtverečních a naopak klientů, kteří chtějí menší pozemek tak, aby ho byli schopni ufinancovat.

Nájemní bydlení cestou vpřed?

Čas je podle Vítkové na výstavbu developerských rodinných domů, i zde ale podle ní očekávání zákazníků neodpovídá reálným nákladům a cenám. „Znalost trhu o tom, kolik by měl stát za metr rodinný dům, ta v podvědomí vůbec neexistuje,“ podotkla manažerka s tím, že firma kvůli tomu musela zcela přepracovat byznysový plán.

Zdražování cen stavebních prací, nedostatek pracovníku ve stavebním sektoru a drahé pozemky jsou podle Vítkové dalšími fakty, která zlevnění nemovitostí vylučují. Česko už dnes patří mezi země, kde je nejhorší dostupnost vlastnického bydlení. Je cestou, jak z toho ven, nájemní bydlení?

Podle Vítkové je potřeba vymyslet nový způsob financování projektů. U stávající developerské činnosti se očekává, že postavené byty prodáte a projekt uzavřete do tří až pěti let. „U nájemního bydlení je těžké projekt profinancovat, banky chtějí ukázat nájemní smlouvy, které ale developer dva roky nemá. Dnes jsou navíc nájmy tak nízko, že v nějakém normálním horizontu projekt nepokryjí. Zatím tady na to není klíč,“ pokračuje Vítková.

Kam se trh v tomto směru ubere, není podle Vítkové zatím jasné, z dlouhodobého pohledu se ale bude muset změnit. „Jedna možnost, která by mohla fungovat, je návrat k družstevnímu bydlení. Potřebujeme ale ke spolupráci banky,“ dodává.

Co-working doplňkem home-officů?

„Vidím schopnost velkých pražských firem zaměstnávat pracovníky na home office ve Zlíně. Firma odborníka potřebuje a není pro ni velkým výdajem mu zároveň zaplatit účast v nějakém co-workingovém hubu. Zároveň pro firmu není výhodné najímat celou kancelář,“ otevírá Vítková další realitu aktuálního fungování firem a prostor pro posun na realitním trhu.  Ve Zlíně takové místo nebylo, proto sama investorka na tento trh vstoupila a využila výhody znalosti lokálního trhu. „Lidé se do kanceláře vracet budou, produktivita na home office majitelům firem nebude stačit,“ myslí si Vítková. Dodává ale, že tlak na částečný home office zůstane ze strany zaměstnanců a k tomu budou potřeba právě sdílené kanceláře.

Předávání otěží?

S rodinnou firmou a předáním firmy potomkům Vítková problém nevidí. „Myslím, že (dcery) jsou vychovávané, aby byly dobrými vlastníky, ne řediteli… Nikdo po nich nechce, aby dělali denního manažera. Už dnes máme ředitele a my sami s manželem to neděláme.“ Strukturu stavíme na vlastnictví, ne na managementu, uzavírá Vítková.