Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další ministři. Podle předsedy vlády tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě.
Odbory požadovaly přidání o 1500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun. Hospodářská komora vyzývala vládu, aby pro příští rok už minimální mzdu nezvyšovala. Výhrady měly i některé resorty. Ministerstvo zemědělství navrhovalo zvýšení o 1000 korun.
"Rozhodli jsme opět, během našeho mandátu již počtvrté, zvýšit minimální mzdu, a to od 1.ledna 2018 o 1200 korun na 12.200 korun," uvedl premiér. Současně od ledna stoupne základní hodinová sazba na 73,20 korun z nynějších 66 korun.
"Na začátku našeho působení činila minimální mzda... 8.500 korun. Jedním ze zásadních ekonomických bodů našeho vládního programového prohlášení bylo zvýšit minimální mzdu tak, aby... se lidem vyplatilo pracovat, a ne žít na sociálních dávkách," dodal. Podle předkládací zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí přinese zvýšení minimální mzdy do státního rozpočtu navíc 1,3 miliardy korun díky vyšším příspěvkům zaměstnanců a firem na důchodové a zdravotní pojištění.
Minimální mzdu pobírá zhruba 132.000 lidí neboli 3,6 procenta pracujících. Ministerstvo předpokládá, že zvýšení minimální mzdy nepřinese firmám neúměrné zvýšení jejich nákladů, které by vedlo k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti.
ak se na zvyšování minimální mzdy dívá ekonom ČSOB Petr Dufek? "Taková rychlost zvyšování minimální mzdy tu byla naposledy v roce 2001-2002. Celkově se minimální mzda za dva roky zvýšila o 24 %, za čtyři roky o 43 %. Někdo by řekl, že jde stejně jen o malý okruh lidí, takže to může být jedno. Jenže s minimální mzdou musí jít nahoru i nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou aktuálně v rozpětí 11-22 tisíc. Takže až tak marginální problém to určitě není," upozornil Dufek už v minulém týdnu, kdy Sobotka záměr avizoval.
"Na druhou stranu, komu chybí zaměstnanci, bude muset přidávat na mzdách tak jako tak. Vzhledem k pozitivnímu vývoji hospodářství je zvyšování minimální mzdy pro firmy nepochybně snesitelné, nicméně méně skokové administrativní navyšování tarifů by asi bylo přijatelnější," pokračuje Dufek.
Jak se dívá na přidávání ve veřejném sektoru? "Jistě, proč ne, pokud takový krok nezvýší schodek státního rozpočtu. Školství je dlouhodobě podfinancované, ale podobně jako v případě zdravotnictví, je vzhledem ke své struktuře i téměř bezedné. Takže možná kromě přidávání peněz na mzdy by si obě tyto části velmi významného veřejného sektoru zasloužily i trochu systémové pozornosti. O expandující veřejné správě v době digitalizace nemluvě," uvádí Dufek.
Hospodářská komora jako zástupce firem připravila 11 důvodů, proč chce po vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, aby minimální mzdu dále nezvyšovala. Zde jsou:
Podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, nahrazování stroji a práce načerno
Skokový plošný růst minimální mzdy poškodí firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Zatímco některých firem se zvýšení minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Větší problém vyrovnat se s takovým růstem mzdových nákladů mají také malé a střední podniky a živnostníci a zaměstnavatelé působící na venkově. V důsledku této regulace tak dochází k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady jsou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být ale velmi významný.
Zrychluje se zvyšování mzdy navzdory tomu, že to prokazatelně škodí
Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, letos ji vláda zvýšila o 1100 Kč a nyní chystá zvýšení o dalších 1200 Kč od ledna 2018. Přitom zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu. Prokázala to i studie Vysoké školy ekonomické z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996–2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté tito zaměstnanci jsou propouštěni. Zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobuje pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 %.
Problémem je zaručená mzda
Institut zaručené mzdy navázaný na minimální mzdu je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do osmi skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě, od 1. ledna 2017 to je 11 000 korun měsíčně. Pro 8. skupinu prací činí dvojnásobek minimální mzdy, od 1. ledna 2017 to je 22 000 korun měsíčně.
Dochází k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce
Pokud by stát minimální mzdu zvýšil o dalších 1200 Kč (meziročně tedy o cca 11 %), za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL by se zvýšila už o 43,5 %. Otázkou je, zda se stejně tak zvýšila i produktivita práce. Růst minimální mzdy navíc s sebou nese deformaci mezd také ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.
Stát zasahuje tam, kde by neměl. Vláda ani odbory nehledí na argumenty zaměstnavatelů
Hospodářská komora ani zaměstnavatelé si v žádném případě nemyslí, že by zaměstnanec neměl dostávat takovou mzdu, kterou si za odvedenou práci zaslouží. Neztotožňují se ovšem s faktem, že by tuto mzdu měl určovat direktivně někdo shora, mimo firmu. Mnohé české firmy považují určování výše minimální mzdy jako nekorektní zásah do svých pravomocí. Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu i v letošním roce. Hospodářská komora je ochotna respektovat existenci tohoto institutu za předpokladu, že bude výše minimální mzdy stanovena na základě konsensu obou stran, tedy jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. V posledních letech se tak ale neděje, růst minimální mzdy odpovídá vždy spíše požadavkům odborových organizací.
Chybí podrobnější vyhodnocení dopadů posledního zvyšování minimální mzdy
Vláda veřejnosti nepředložila žádné objektivní vyhodnocení dopadů loňského ani letošního zvýšení minimální mzdy, a to i přes to, že právě vláda je tím, kdo má ke každé regulaci, kterou minimální mzda beze sporu je, provést zhodnocení dopadů této regulace. Hospodářská komora ČR doporučuje, aby se vláda v rámci procesu navyšování mzdy vždy opírala o relevantní data, která pomohou vyhodnotit dopady uplynulého zvýšení minimální mzdy, a o jejím dalším navyšování rozhodovala až na základě řádné analýzy budoucích dopadů. Hodnocení na makro úrovni nevypovídá o tom, zda v podnicích, které vyplácejí minimální mzdu, nedochází k propouštění zaměstnanců nebo zda se ze zaměstnanců nestávají OSVČ. Zvyšovat minimální mzdu bez solidního vyhodnocení dopadů minulých a odhadů dopadů budoucích je z pohledu Hospodářské komory ČR nesmysl.
Minimální mzda je politicky zneužívána
Minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k „ochraně“ zaměstnanců jsou v ČR politicky zneužívány, proto se zvyšování minimální mzdy musí odpolitizovat. Hospodářská komora ČR dlouhodobě požaduje změnit způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. V únoru 2016 proto vyzvala předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tuto iniciativu zaměstnavatelů ale premiér odmítl.
Iluze minimální mzdy jako nástroje chránícího před chudobou
Pokud minimální mzda má chránit před chudobou, pak Hospodářská komora ČR nerozumí tomu, proč zde máme tak hustou sociální síť, která naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali.
Zvyšování minimální mzdy vede ke zvýšení odvodové zátěže nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců
Aby zaměstnavatel mohl dnes svému zaměstnanci vyplatit alespoň minimální mzdu ve výši 11 tisíc Kč hrubého (9 640 Kč čistého), na mzdových nákladech vydá 14 740 Kč měsíčně. Takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem pak státu odvedou na dani z příjmu a odvodech celkem 5 100 Kč měsíčně. Pokud by se zvýšila minimální mzda o dalších 1 200 Kč, dohromady zaplatí každý měsíc státu už o dalších 721 Kč více, tedy 5 821 Kč. Paradoxně stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně. Zaměstnavatele taková změna vyjde na 1,9 až 2,3 miliardy korun, neboť dle původních statistik Úřadu vlády v ČR pobírá minimální mzdu 100 až 120 tisíc zaměstnanců.
Zaměstnavatele dusí vysoká odvodová zátěž
Práce v ČR podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD. Se svým 43procentním zdaněním ČR tak hravě překoná i severské země, proslulé vysokými daněmi, jako Švédsko, Dánsko nebo Norsko. Zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích ale nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související i orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Hospodářská komora proto prosazuje snížení odvodové zátěže zaměstnavatelů v ČR.
Odboráři argumentují Slovenskem, ale veřejnosti neřeknou „B“
Neadekvátní výše minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost, snižuje konkurenceschopnost firem a vede k zaměstnávání načerno. Podle odborářů je ostudné, že ČR má nižší minimální mzdu než Slovensko, přičemž by ji od 1. ledna 2018 nejraději dorovnali na slovenskou zamýšlenou úroveň 480 eur, tedy cca 12 500 Kč, nebo 492 eur, tedy cca 12 800 tis. Kč. Veřejnosti při předkládání vzorů hodných následování už ale nesdělí, že Slovensko vedle vyšší minimální mzdy má dlouhodobě i vyšší nezaměstnanost než v ČR, a třeba Řecko s minimální mzdou 684 eur (cca 17 800 Kč) se potýká s nezaměstnaností okolo 20 procent.