Ve včerejším prvním díle rozhovoru s finančním ředitelem Jiřím Šperlem jsme se věnovali hospodářským výsledkům za uplynulý rok a dividendové politice. Druhá část rozhovoru se zaměřuje na aktuální situaci v evropském bankovním sektoru, prostředí záporných sazeb či regulaci. První díl si můžete přečíst zde.
K akciím a evropskému finančnímu sektoru
Patria Online: Hospodářské výsledky některých evropských bank se blížily úrovním z období globální finanční krize. ohlásila za rok 2015 první ztrátu od roku 2008, zaznamenala největší čtvrtletní ztrátu od finanční krize a její akcie spadly nejníže od roku 1991. Existuje z Vašeho pohledu důvod k obavám o evropský bankovní sektor jako celek?
J. Šperl: Fakt je, že Evropský bankovní sektor je pod velkým tlakem, který vyplývá z monetární politiky snižující úrokové sazby na nevídaně nízké úrovně, z měnících se očekávání zákazníků a konkurence neregulovaných technologických společností, které vstupují do poskytování některých finančních služeb . Zároveň regulátoři požadují, aby banky držely stále větší zásoby kapitálu a obchody jsou zatěžovány stále většími administrativními břemeny z různých více či méně správných cílů. Takže udržet ziskovost bank je nesmírně těžké. Na druhou stranu evropské banky za posledních sedm let výrazně ozdravily, posílily své rozvahy a upravily své obchodní modely a nevidím tedy žádné ohrožení stability bankovního sektoru jako takového. Takže : další finanční krize se v současnosti neobávám. V tomto jsem spíše pozitivní.
Patria Online: Jak se díváte na situaci kolem evropských bank a vysoce rizikových dluhopisů contingent convertibles, kterých evropské banky vydaly za 91 miliard eur a které rozvířily v první polovině února obavy kolem německé ?
J. Šperl: Konvertibilní dluhopisy jsou jedním z nástrojů, které regulátoři propagují pro posílení kapitálu bank. Z podstaty jsou rizikovější než seniorní dluhopisy, tzv. spouštěcí událost (triggering event) může nastat mnohem dříve, než je samotná banka v jakémkoliv ohrožení a dá se proto očekávat, že i jejich ocenění bude mnohem volatilnější než seniorní dluhopisy. Byť situace je zatím poměrně nepřehledná, kladu si minimálně dvě otázky : 1) kdo bude takové konvertibilní papíry kupovat, aby rozuměl jejich riziku a nevytvářelo se riziko nákazy přes různé sektory finančního trhu, 2) zda je vždy rozumné nutit banky k vydávání těchto „alternativních“ zdrojů kapitálu v případě, že jejich likvidita je například zajištěna ze stabilních depozit klientů a kapitál je složen z kvalitnějších instrumentů. Z dikce otázky asi tušíte, jaká je má odpověď.
Patria Online: Vyjádřením generálního ředitele Cryana, že banka je „pevná jako skála“ byste tedy věřil?
J. Šperl: On asi nemůže říkat nic jiného (smích). Na druhou stranu, on svá tvrzení podpořil i čísly. Upřímně řešeno, pokud bych byl držitelem titulu , spal bych docela klidně. Reakci akciových trhů vnímám jako přehnanou.

Bankovní index Euro Stoxx Banks od počátku roku. Žlutě akcie SocGen, zeleně Deutsche Bank, růžově KB.
Patria Online: Tituly z finančního sektoru se od počátku roku vyznačují vysokou volatilitou a do značné míry podléhají tržnímu sentimentu. Akcie bankovních titulů letos odepisují i desítky procent včetně mateřské SocGen, která od začátku roku ztrácí asi 28 %. Jen po výsledcích, které zaostaly za očekáváními trhu odepsala více než 10 %. však v době bankovních výprodejů obecně patří mezi odolnější finanční tituly. Neobáváte se „nákazy“ z matky na dceru?
J. Šperl: Podle dostupných údajů je výkonnost v letošním roce nejlepší mezi všemi evropskými bankami a to jsme přitom překonali evropský bankovní index i loni. To mne samozřejmě těší. Obecně pokládám současné akciové výprodeje za přehnané. Žádné obavy z přenosu z matky na dceru nemám, i v případech burzovní paniky v minulosti potvrdila, že je zdravou a silnou bankou, která pro některé investory dokonce slouží jako „bezpečný přístav.“
Patria Online: Čím si vysvětlujete, že je tak stabilním titulem?
J. Šperl: Vidím za tím zejména dva důvody. Jednak transparentnost banky - snažíme se pravidelně komunikovat s našimi investory a analytiky banku pokrývající, což vytváří tak potřebnou vzájemnou důvěru. Druhý důvod souvisí s relativně stabilním obchodním a operačním modelem, který vytváří stabilní hodnotu a zároveň s konzervativním profilem banky. Neženeme se do žádných velkých dobrodružství. Například když se podíváte na strukturu našeho portfolia cenných papírů, vidíte, že je složeno hlavně z vysoce kvalitních vládních cenných papírů českých a z okolních států, které velice dobře známe.
Patria Online: Jaký nárůst likvidity si slibujete od štěpení akcií na pražské burze v poměru 5:1, které předložíte ke schválení na Valné hromadě?
J. Šperl: Kvantifikovaná očekávání nemáme. V minulém roce průměrný objem obchodů s akciemi narostl zhruba o 30 % a těší mne, že se zvýšil i celkový počet našich akcionářů o skoro 2000 na více než 45 000. Z toho naprostou většinu nárůstu tvořily čeští občané, jejich počet mezi akcionáři činí skoro 40 000. Právě drobným akcionářům se akcie může stát dostupnější, mohou si lépe určit částku, kterou chtějí mít v rámci diverzifikace investovánu v akciích .
K prostředí rekordně nízkých a záporných úrokových sazeb
Patria Online: Záporné sazby ČNB nejsou dle Vašeho vyjádření součástí úrokového scénáře . Jak by se v takovém případě změnil?
J. Šperl: Neočekáváme, že ČNB půjde do záporných úrokových sazeb, mám na mysli repo sazbu. Nicméně se v prostředí záporných sazeb již nějakou dobu pohybujeme, na mysli mám minimálně sazby eura i českých vládních cenných papírů až do splatností pěti nebo šesti let. Náš základní scénář počítá s tím, že centrální banka bude držet režim kurzového dna do počátku roku 2017 s tím, že někdy poté začne navyšovat základní úrokovou sazbu. V mezičase očekáváme postupné zvyšování dalších sazeb.
Patria Online: Kdyby ale přece jen došlo k zavedení záporných sazeb ČNB, jak si představujete fungování českého bankovnictví a dopad na ?
J. Šperl: Zvýšil by se tlak na úrokové marže, to je logické. My pochopitelně na tuto alternativu musíme být připraveni, byť není součástí našeho základního úrokového scénáře (base line scenario). Připravujeme na ni i naše IT systémy. Zároveň máme k dispozici i kalkulace sumarizující potenciální dopady a rozhodně to není nic dramatického. V případě snížení sazeb o 25 bazických bodů by se jednalo dle simulace o snížení úrokových příjmů zhruba o jedno procento na roční bázi. Je to skutečně spíše marginální.
Patria Online: Čistá úroková marže se v posledních kvartálech drží na relativně stabilních úrovních lehce pod 2,5 %. Jaký očekáváte vliv klesajících tržních úrokových sazeb na úrokové marže ?
J. Šperl: Vzhledem k tomu, že prostředí bankám obecně nepomáhá. Je pravděpodobné, že i v roce 2016 by mohla lehce poklesnout v řádu bazických bodů. Snažíme se tlaky nahradit zvýšeními objemy a zlepšováním mixu produktů.
Patria Online: V prosinci pro Bloomberg jste hovořil o 40% šanci na zavedení záporných sazeb ČNB. Změnil se nějak váš názor v situaci, kdy Jiří Rusnok 12. února pro ČT 24 uvedl, že bude-li pokračovat deflační tlak z vnějšího prostředí, pravděpodobnost krátkodobého použití záporných sazeb se zvyšuje?
J. Šperl: Globální prostředí bankám nepomáhá, hovoří se hodně o Číně a cenách ropy. Jiní členové bankovní rady se ale vyjádřili v opačném slova smyslu. Kupříkladu viceguvernér Hampl uvedl, že by pro záporné sazby ruku nezvedl. Spoléháme na zdravý rozum naší centrální banky. Sdílíme názor, že je to experiment, který s sebou nese více rizik, než jaký je jeho potenciál.
K regulaci
Patria Online: EU pravděpodobně plánuje o rok odložit počátek platnosti regulace trhu MIFID II. Vnímáte to pro spíše negativně nebo pozitivně?
J. Šperl: Vnímáme to neutrálně. Možná lehce pozitivně, protože už teď banky investují do regulatorních záležitostí a projektů i téměř třetinu z celkového CAPEXu, někdy i více. My bychom chtěli spíše investovat do inovací, takže z tohoto pohledu spíše lehce pozitivně.
Patria Online: Na konci minulého roku začalo platit nařízení EU, které výrazně snížilo maximální výši poplatku, který odvádí banka obchodníka bance při platbě kartou. Ponese v případě dopad této regulace banka nebo klient?
J. Šperl: Z hodně velké části to budou právě banky. Banky na tyto karetní transakce aplikovaly poplatky až na úrovni 1 procenta s tím, že nově to bude touto regulací omezeno na 0,2 procenta na transakce přes debetní karty a 0,3 procenta na transakce kreditních karet. Dopady již jsme částečně absorbovali v roce 2015, pochopitelně dopad to bude mít i do roku 2016 a to v řádu málo stovek milionů. Negativně se to dotkne profitability všech bank. V případě je tento negativní dopad už započten ve stabilním výhledu pro letošní rok, o kterém jsem hovořil na začátku našeho rozhovoru.
K případným akvizicím
Patria Online: Ve střední Evropě je stále na prodej několik bankovních domů. Plánujete případné akvizice V regionu i mimo ČR?
J. Šperl: Řekl bych, že naše odpověď na tuto otázku zůstává již dlouhodobě beze změny. Jako přední česká banka sledujeme všechny akviziční příležitosti v ČR i na Slovensku, přičemž atraktivní jsou pro nás zejména aktivity a aktiva, která doplňují existující rozsah služeb skupiny . To znamená, že bychom nepůsobili jako čistě finanční investor, hledali bychom provozní a obchodní synergie. Ke konkrétním akvizičním příležitostem se nemohu vyjadřovat.