Kvůli stagnujícímu růstu a vysoké inflaci se brazilský akciový trh minulý rok zařadil mezi nejhůře si vedoucí trhy na světě. Brazilská měna real si vedla podobně špatně a trpěl i celý korporátní sektor. Brazílie má na své vlajce napsáno „Ordem e Progresso“, tedy řád a pokrok. Nicméně co se týče investorů, platil pro tuto zemi pravý opak. Přispělo k tomu i zhoršení ratingového výhledu od Standard & Poor’s, které ukazuje, že poprvé za posledních deset let dochází ke zhoršování důvěryhodnosti této země.
Brazílie čelí zhoršující se situaci za hranicemi, platí to zejména o zpomalení růstu čínské ekonomiky. Ceny komodit přestaly růst a americké sazby procházejí normalizací. Brazilská vláda navíc nebyla schopna odpovídajícím způsobem změnit svou politiku tak, aby obnovila důvěru a podpořila investice. Loňský růst HDP se pravděpodobně již třetí rok v řadě držel pod 3 % a podobný vývoj se čeká letos. Vláda se v obavách ze sociálních tenzí obrátila k fiskální stimulaci a zvýšení nabídky úvěrů od státem vlastněných bank za dotované sazby.
Zvýšení výdajů ale proběhlo neefektivním způsobem a přispělo ke zmíněnému snížení ratingového výhledu. Navíc podkopalo důvěru investorů ve vládu. Ti tak nyní požadují vyšší výnosy z dluhopisů, což bude mít negativní dopad na růst. Výsledek stimulace je tedy přesně opačný, než bylo zamýšleno. Asi polovinu nových úvěrů dnes poskytuje stát, před pěti lety to bylo méně než jedna třetina. Tyto úvěry jsou poskytovány za silně dotované sazby, ohledně jejich kvality panuje velká skepse. V budoucnu by pak mohly zatížit vládní finance ještě více.
Růst úvěrové nabídky také zvyšuje tlak na centrální banku, aby udržela inflaci ve stanoveném rozmezí. Je ale velmi neefektivní používat k tomu sazby, které mají dopad na neustále se zmenšující část ekonomiky. Podle odhadů centrální banky by sazby musely vzrůst o 100 bazických bodů na snížení inflace o pouhých 30 bazických bodů. Sazby doposud vzrostly o 325 bazických bodů na 10,5 %, ale dotované sazby z úvěrů se drží na 5 %. Vysoké sazby mají dopad i na měnové trhy, poškozují konkurenceschopnost a platební bilanci. Brazílie s tímto problémem zápasí už roky. I přesto se ale nyní nachází v situaci, kdy investoři požadují mnohem větší výnosy při půjčkách Brazílii v její měně, než požadují u půjček Řecku v eurech.
Brazílie má naštěstí dobrý demografický výhled, což znamená potenciál silného růstu a nízké inflace. Navíc se těší nízkému dluhu denominovanému v zahraničních měnách a plovoucímu kurzu, který může fungovat jako automatický faktor obnovující rovnováhu ekonomiky. Země by ale měla ukončit současnou příliš uvolněnou fiskální politiku a poskytování dotovaných úvěrů. Vhodný by byl návrat k politice, která tak dobře fungovala v minulosti. To znamená zaměřit se na přebytky běžného účtu. Prvotní vliv utažené fiskální politiky bude pravděpodobně negativní, pak se ale projeví enormní přínosy tohoto kroku. Zvýšení důvěry by vedlo k poklesu rizikových prémií a následnému růstu investic. Zlepšil by se i sentiment na měnovém trhu a centrální banka by mohla začít normalizovat svou politiku velmi vysokých reálných sazeb.
Investoři, kteří se zaměřují na rozvíjející se trhy, se možná současné situace v Brazílii obávají. Zároveň tu ale jsou dlouhodobé pozitivní faktory a politiku, která doposud páchala spíše škody, lze poměrně lehce korigovat. Valuace aktiv jsou v současnosti atraktivní v tom smyslu, že trh s CDS už nyní odráží budoucí snížení ratingu. Nominální i reálné sazby leží stovky bazických bodů nad sazbami v jiných rozvíjejících se zemích a měna už oslabila dost na to, aby mohlo být dosaženo udržitelných přebytků běžného účtu. Proti investicím do brazilských aktiv ale hovoří takové faktory, jako je změna politiky Fedu a prezidentské volby v této zemi plánované na říjen.
(Zdroj: Pimco)