V kyperském parlamentu se nenašel ani jediný poslanec, který by podpořil návrh zákona na zdanění vkladů v bankách v zemi. Kypr tak nepřijal hlavní podmínku získání pomoci 10 miliard eur a hrozí mu bankrot. Včerejší hlasování kyperského parlamentu přišlo poté, co poslanci rozhodnutí již dvakrát odložili - nejprve měl rozhodovat v neděli, potom v pondělí. Evropská centrální banka zmírnila tlak na zemi i trhy, když záhy přislíbila nepřerušenou dodávku životadárné likvidity bankám. Kypr prý jako jedno z řešení nabízí Rusku svoje dvě největší banky za symbolické jedno euro.
Ministři financí zemí eurozóny se o víkendu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur. Podle původní dohody měl Kypr k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur a tyto peníze měly podle původního oznámení získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Dohodu následně v pondělí v noci revidovali na doporučení nedanit vklady do 100 tisíc eur. Konečné rozhodnutí ale ponechali na kyperské vládě s tím, že hlavní je zachovat výnos daně 5,8 miliardy eur.
Vláda sice návrh ještě zmírnila, když navrhla nedanit vklady do 20 tisíc eur, přesto včera v parlamentu nezískal ani jediný hlas, protože vládnoucí strana Demokratické shromáždění se rozhodla zdržet se hlasování. Proti se vyslovilo 36 poslanců z celkových 56.
Zavedení daně ale vyvolalo protesty nejen v zemi samotné, kde střadatelé chtějí vybírat své vklady, ale i ve světě, neboť jde proti logice pravidla pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur. Kyperská centrální banka pro jistotu oznámila, že banky v zemi zůstanou zavřeny až do čtvrtka. Již dříve však byly podniknuty kroky vedoucí ke zmrazení peněz odpovídajících výši daně na účtech kyperských bank. Také kyperská akciová burza zůstala po pondělním svátku uzavřena včera i dnes. Chce tak prý zajistit své hladké fungování a ochránit investory v období nejistoty ohledně zdanění bankovních vkladů.
Guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetriades včera doporučil, aby byly od daně osvobozeny vklady až do výše 100 tisíc eur. Varoval totiž, že z kyperských bank v případě schválení daně po jejich čtvrtečním otevření může být vybráno až 7 miliard eur, tedy více než deset procent vkladů.
Podle dnešních informací zdrojů agentury Bloomberg kyperská vláda kvůli uklidnění situace zvažuje, že prodlouží „bankovní prázdniny“ až do konce týdne. Dle zdrojů agentury DPA kyperské banky dokonce zůstanou uzavřeny až do příštího úterý. Oficiální místa zprávu zatím popírají s tím, že rozhodnutí zatím nepadlo. O tom, zda se přidá i akciový trh v zemi zdroje nehovoří.
Další maraton jednání
„Tohle není konec celého procesu, je to výkop dalšího kola jednání v Moskvě a Berlíně. Kyperská vláda chtěla hlasováním Evropanům ještě jednou ukázat, jak velkým problémům musí čelit,“ komentuje situaci Alexander White, politický analytik pro Evropu u JPMorgan Chase.
Kypr se nyní musí obrátit znovu na své věřitele a bude se snažit dojednat nové podmínky pomoci. Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že eurozóna je připravena Kypru pomoci překonat finanční potíže a pomoci s reformami. Ministři financí eurozóny ale již dříve odmítli navýšit objem finanční pomoci nad nabídnutých 10 miliard eur.
"Litujeme toho rozhodnutí," řekl o hlasování kyperského parlamentu německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru s televizní stanicí ZDF. "Kypr požádal o pomocný program. Pro takový program ale potřebuje spolehlivou cestu k tomu, aby se Kypr mohl vrátit na finanční trhy. Na to jsou ale kyperské dluhy příliš vysoké." Dle německého ministra financí je na Kypru nyní "vážná situace" a Nikósie z toho může obviňovat jen sama sebe. Dodal, že kyperský "obchodní model" nepovažuje za funkční, proto ostrovní stát vyzval k rychlé reakci.
Kyperský ministr financí dnes po desáté hodině řekl Reuters, že dosavadní jednání s jeho ruským protějškem zatím rozhodnutí o půjčce nepřinesla. Prozatímní průběh jednání Sarris označil za „dobrý začátek“, ale přiznal také, že „žádné konkrétní nabídky dosud nepadly“.
Kypr Moskvu žádá o prodloužení současného 5letého úvěru na 2,5 miliardy eur, který má dospět ke splatnosti v roce 2016. Dalším požadavkem je snížení úrokové sazby z dříve smluvených 4,5 procent.
Ruské úřady již dříve odmítly spekulace o tom, že by Kreml mohl Kypru nabídnout více peněz výměnou za podíly v kyperských nalezištích plynu. Podle odhadu agentury Moody's mají ruské firmy a občané na Kypru v bankách uloženo asi 31 miliard eur.
Další nabídkou, kterou Kypr dnes Moskvě předloží má být podle serveru řeckého týdeníku To Vima „odprodej“ finančních domů Bank of Cyprus a Laiki Bank, které ratingové agentury dlouhodobě označují za značně rizikové, za symbolické jedno euro. Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc loni v červnu právě poté, co tyto dvě největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát.
Kyperský prezident Nicos Anastasiades se dnes dopoledne sejde s předsedy všech politických stran v zemi. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s věřiteli v rámci takzvané Trojky - Evropské komise, ECB a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o "plánu B", řekl mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Má jít prý alternativní možnosti získání potřebných fondů, ale také o diskuse o potenciálním snížení částky 5,8 miliard eur, které má Kypr podle eurozóny získat ze zdanění vkladů. Zdroje agentury Bloomberg uvedly, že kyperská vláda například zvažuje možnost, že by dále posílila kapitálovou kontrolu nad bankami.
Role ECB
Důležitá v celém jednání je také role Evropské centrální banky, která je pro kyperské banky jediným zdrojem nedostávající se likvidity již od loňského června. Tehdy totiž trojice hlavních ratingových agentur - Fitch, Moody's a S&P - snížila rating dluhopisů kyperské vlády do nejvíce rizikového pásma „junk“, a ECB je tak přestala od bank přijímat jako kolaterál za likviditní půjčky. Agentura Fitch dnes oznámila, že s ohledem na poslední dění v zemi dává ratingy hlavních kyperských bank do revize s možností zhoršení jejich hodnocení.
ECB včera po zamítavém rozhodnutí kyperského parlamentu ujistila, že tamním bankám bude i nadále poskytovat likviditu v souladu se stávajícími pravidly. Dnes se ale sejde ve Frankfurtu rada guvernérů eurozóny, aby o celé věci znovu jednala.
Člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen v rozhovoru pro německý listu Die Zeit uvedl, ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní. "Nepohrozili jsme (odstřižením likvidity), ale jen jsme poukázali na skutečnost, že můžeme dodávat nouzovou likviditu pouze solventním bankám a na to, že solventnost kyperských bank nelze předpokládat, jestliže se v brzké době nedohodne program pomoci, který umožní rychlou rekapitalizaci bankovního sektoru," řekl Asmussen v rozhovoru pořízeném v úterý večer.
Kypr čeká další splátka dluhu o objemu 1,4 miliardy eur až v červnu letošního roku. Michalis Sarris, který byl ministrem v kyperské vládě již ve čtyřech letech do roku 2008, kdy země přijímala euro, ale před několika dny varoval, že státní kasa má dost peněz na provoz země pouze do května.
Kypr a trhy
Kyperská vláda již včera dopředu ústy svého mluvčího varovala svět, že je velmi pravděpodobné, že návrh na zdanění vkladů parlamentem neprojde. Vlnu nejistoty včera ale vyvolaly spekulace médií o údajně chystané rezignaci ministra financí Michalise Sarise. Ten ale později pro agenturu Reuters svůj odchod z vlády popřel.
Wall Street po rozhodnutí sice klesla, ale většinu zisků opět umazala po ujištění ECB, že nenechá kyperské banky bez dodávek likvidity. Evropské akciové trhy po včerejším smíšeném závěru v zámoří dnes dokonce vstoupily do obchodování růstem přesahujícím půl procenta. Index pražské burzy PX sice v úvodu váhal, ale po první půl hodině obchodování již přidával tažený především akciemi skupiny ČEZ a bankami.
Ceny ropy kvůli obavám ze situace na Kypru s hrozícími dopady na celou eurozónu opět klesaly a severomořská ropa Brent sestoupila o dvě procenta na nové tříměsíční minimum pod 108 dolarů na barel. Trhy se obávají, že nová vlna krize v eurozóně podkope poptávku po energii.
Euro, které včera propadlo na nové tříměsíční minimum se dnes mírným posílením vrací nad hladinu 1,29 USD/EUR. "Evropští činitelé opakovaně přicházejí na poslední chvíli se záchrannými plány a to je podle mě hlavní důvod, proč trh euro nijak razantně nesrazil," řekl Callum Henderson, který vede devizový výzkum u singapurské pobočky banky Standard Chartered.
Vývoj kurzu eurodolaru za poslední 3 obchodní seance:
(Zdroj: Bloomberg, CyBC, Reuters, ČTK, To Vima)
Další zprávy k vývoji situace na Kypru a podmínkách záchranné pomoci eurozóny naleznete v Tématu týdne