Ať již hledáme v počínání amerického prezidenta Trumpa jakoukoli logiku, jedno je jisté. Skokové zvýšení celních tarifů je zásadní revizí poválečného obchodního systému, který se nesl ve znamení postupné liberalizace zahraničního obchodu. Svými kroky ale Donald Trump zároveň ničí systém, jehož byly Spojené státy doposud největším beneficientem.
Americká hegemonická pozice a role dolaru, jakožto globální rezervní měny, totiž dlouhodobě umožnily USA žít si nad své poměry, tedy spotřebovávat více, než sami vyprodukují. Obchodní deficit přitom není záležitostí posledních několika let – Spojené státy operují s chronickým schodkem již padesát let v kuse. Jak je to možné? Primárně díky ochotě zahraničí vracet vydělané dolary zpátky do USA, tedy recyklovat své přebytky nákupem amerických aktiv, například státních dluhopisů nebo akcií.
Samotný záměr dostat americkou obchodní bilanci do plusu je ale problematický i z jiného důvodu. Přestože v očích Donalda Trumpa se obchodní deficit rovná okrádání Spojených států, ve skutečnosti jde o pozitivní důsledek mezinárodní dělby práce a specializace výroby.
A ta je pro Spojené státy celkově velmi výhodná. Fakt, že se v USA nevyrábí oblečení, stejně jako iPhony není odrazem amerického neúspěchu, ale naopak. Pracovní místa v průmyslu postupem času nahradila ta lépe placená ve službách s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem budiž Apple, který si v Americe ponechává výzkum a vývoj, stejně jako design, tedy vysoce kvalifikovanou a dobře placenou pracovní sílu, zatímco samotnou výrobu přesunul do levnější Číny. Je to důkaz o americkém neúspěchu? Právě naopak.
Donald Trump svými politikami dosavadní systém narušuje, nemá však v zásobě žádnou alternativu. Pokud by totiž opravdu chtěl návrat textilní a jiné relativně málo kvalifikované výroby do USA, pak by se tak mohlo stát jen za cenu poklesu životní úrovně a úrovně mezd, aby byl výsledný produkt konkurenceschopný. A to je scénář, o který běžný Američan rozhodně nestojí.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se včera posunula pod hranici 25,10 EUR/CZK, celkově však obchodování zůstává relativně nezajímavé a s minimálními pohyby. Tuzemský makro kalendář je s výjimkou dnešních producentských cen prázdný, a tak bude česká měna opět sledovat zejména dění na hlavních trzích.
Eurodolar
Americké vládní dluhopisy a s nimi i dolar pomalu získávají půdu pod nohama, což se děje paradoxně v situaci, kdy averze k riziku klesá (ano, kdo by to byl řekl…).
Dnes by se do hry navíc mohla pod delší době dostat americká data a také komunikace ze strany Fedu. V prvním sledu přijdou na řadu výsledky amerických maloobchodních tržeb za březen, což jsou v podstatě jedny z posledních tvrdých čísel, jež mohou vylepšit expertní odhady či nowcasty růstu HDP v prvním čtvrtletí (ty jsou prozatím velmi slabé, resp. dokonce v záporu). Co se týká Fedu tak navečer vystoupí jeho šéf J. Powell a trh bude jistě zvědav, zdali se v jeho vystoupení objeví stagflační narativ a zdali naznačí možnost, že by centrální banka eventuálně mohla intervenovat na trhu dluhopisů, pokud by ji k tomu vývoj nutil (a Fed by tedy přestal s QT a začal dluhopisy naopak nakupovat). Jakékoliv holubičí signály se budou eurodolaru líbit.
Akcie
V úterním obchodování se indexy pohybovaly v solidních ziscích, nicméně v průběhu dne začal postupně investorům na Wall Street docházet dech. Indexy nezaznamenaly velké změny oproti pondělní seanci a například technologický Nasdaq Composite odepsal 0,1 %, průmyslový Dow Jones -0,4 % a průměr S&P 500 klesl o 0,2 %. Včera reportovaly velké bankovní domy v USA, například Bank of America či Citigroup. Bank of America představila lepší než očekávané tržby z tradingové divize, čistý zisk na akcii byl lepší o 10,29 %, a to při tržbách 27,51 mld. USD. Celkové tržby Citigrokup byly 21,60 mld. USD výše, jak předem nastavených 21,27 mld. USD. Akcie obou bank vzrostly přibližně o 3 %, resp. 2 %. Společnost Netflix přidala cirka 5 %. Ceny akcií Boeing propadly o zhruba 2 %.