Na pozadí Trumpovy chaotické celní politiky a s ní spojené extrémní nejistoty bude dnes Evropská centrální banka rozhodovat o nastavení měnové politiky. Podobně jako trh očekáváme snížení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,25 %. Tímto krokem se centrální banka dostane na horní hranici odhadu tzv. neutrální úrokové sazby v rozmezí 1,75-2,25 %.
Ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb hovoří příchozí makro data, ať již jde o slabší inflaci nebo mzdovou dynamiku, které signalizují pokračující desinflační vývoj. Ten v posledních týdnech zesiluje i vývoj na trzích – jak významné posílení eura, které zlevňuje dovozy, tak nižší ceny energií (ropa a plyn) na komoditních burzách. Zejména ceny pohonných hmot se ve spotřebitelské inflaci projeví relativně rychle, u plynu bude průsak pomalejší.
Desinflačním směrem může dle našeho názoru působit i Trumpův celní šok, a to primárně prostřednictvím nižšího tempa hospodářského růstu. Aktuálně platí vůči EU dočasné 10% clo na dovoz zboží do USA, společně s 25 % na automobily, hliník a ocel. To dle nás ukrojí z letošního růstu eurozóny nižší desetiny procentního bodu. Sekundárně ale může na inflaci v eurozóně zapůsobit i eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou, kde kvůli vysokým clům obchod efektivně zamrznul. Pokud Čína přesměruje své vývozy za dumpingové ceny na evropský trh, u cen zboží nehrozí pouhá desinflace, ale rovnou deflace (pokles cen).
Proinflačním směrem mohou působit případná odvetná celní opatření Evropy, podobně jako možné narušení dodavatelských řetězců. Myslíme si však, že v Radě guvernérů prozatím převáží spíše desinflační pohled na věc, a tedy potřeba redukce úrokových sazeb, třebaže vývoj zůstává fluidní a vše se ještě může měnit za pochodu.
Jakou dnes očekáváme doprovodnou komunikaci? ECB pravděpodobně zdůrazní, že už je se sazbami blízko neutrálu, ale další pokles sazeb nechá na stole. Žádný konkrétní forward guidance ve světle extrémní nejistoty nepřijde, nevylučujeme však možné holubičí překvapení v rétorice šéfky ECB Christine Lagarde. Z našeho pohledu nebude mít centrální banka ani po dnešku hotovo a počítáme s ještě minimálně jedním snížením sazeb na 2,0 %. Tržní sázky jsou nastaveny o něco agresivněji, když kalkulují s poklesem depozitní sazby až na 1,75 %.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna včera zamířila k hranici 25,00 EUR/CZK, zřejmě v reakci na dále oslabující americký dolar. Dnes bude pro českou měnu určující především výsledek zasedání ECB. Nejde ani tak o snížení sazeb, se kterým trhy i my počítáme, ale doprovodnou komunikaci. Pokud rétorika šéfky ECB Christine Lagarde překvapí na holubičí stranu (v reakci na americkou celní politiku), koruna může zamířit pod úroveň 25,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar přežil včerejší vystoupení šéfa Fedu i americké maloobchodní tržby bez újmy. Powell přiznal, že se centrální banka nachází ve složité situaci, nicméně neindikoval žádné bezprostřední změny v měnové politice. Co se pak týká maloobchodních tržeb, tak ty byly blízko konsensu a ani nijak zásadně neovlivnily odhady amerického růstu v prvním čtvrtletí (nowcasty vypadají stále poměrně pesimisticky).
Dnes by měla mít hlavní slovo ECB, která by měla snížit sazby. Pro eurodolar bude důležité, jak (moc) holubičím způsobem bude prezidentka ECB Lagardeová interpretovat současnou obchodní válku.
Akcie
Americký akciový trh se po třech klidnějších dnech opět výrazněji rozjel dolů a opět za tím stála politika. Trumpova administrativa dále omezila vývoz amerických čipů do Číny. V polovině obchodní seance přišla další rána v podobě komentářů Jeroma Powella ohledně výběru boje s inflací nebo podporou ekonomického růstu. Zprávy o dalším omezování vývozu čipů do Číny tvrdě zasáhly polovodičový sektor, kde hlavní tíhu výprodejů nesly akcie AMD a Nvidia. Tyto dva tituly se tak včera staly nejslabšími akciemi v rámci indexu S&P 500. Na druhé straně spektra stáli zástupci těžebního sektoru v čele s těžaři vzácných kovů poté, co cena zlata vytvořila nové historické maximum 3342 USD/tr. unci.