Aktualizováno Západní banky přehodnocují svůj závazek setrvat ve východoevropském regionu a důvodem k tomu jsou nevlídné politiky typu té, kterou provádí maďarská vláda pod vedením Viktora Orbána, varoval šéf maďarské divize rakouské finanční skupiny Group Bank Radovan Jelasic.
„Mnoho bank by chtělo opustit“ region. Je tu ale jeden problém – není komu prodávat,“ řekl na dnešní konferenci v Helsinkách Jelasic, mimo jiné bývalý šéf srbské centrální banky. Dále svá slova konkretizovat odmítl.
„My všichni přehodnocujeme strategii podnikání, zvažujeme, jaké jeho části chceme být součástí, co je jádrem našeho byznysu. Nedivil bych se, kdyby v následujících měsících docházelo k zásadním rozhodnutím, v závislosti na té které bance, zemi a regionu,“ řekl neurčitě Jelasic. „Rozhodně jsme svědky obnovování důležitosti státu, a to pouze 10 nebo 15 let po privatizaci. A mnoho lidí nyní mluví o tom, jak může stát řídit banky lépe… Je neuvěřitelné, s jako rychlostí se zapomíná, jak nákladné to bylo pro daňového poplatníka,“ dodal.
Výkonný ředitel Raiffeisen Bank International Herbert Stepic se údajně minulý týden nechal slyšet (citován německými novinami Börsen-Zeitung), že neustále zvažuje, zda pokračování v podnikání na maďarském trhu dává strategický smysl. Raiffeisen Bank je druhým největším věřitelem působícím ve východoevropském bloku.
Orbán spustil počínaje svým nástupem do čela maďarského kabinetu v roce 2010 sérii fiskálních opatření, které sám nazývá „neortodoxní“, s cílem zkrotit schodek rozpočtu a snížit úroveň veřejného zadlužení, které je nejvyšší v rámci východního bloku členských států Evropské unie. Mezi jím prosazené „reformy“ patří mezinárodně zpochybňované kroky, jako znárodnění soukromých penzijních fondů nebo řada zvláštních daní. Ty se nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu ani eurozóně a staly se předmětem sporů v rámci vyjednávání o zahraniční pomoci Maďarsku, která začala zhruba před rokem.
Maďarská vláda tento měsíc nečekaně rozhodla, že od 1. ledna 2013 uvalí daň na utility v rozsahu 100 forintů (cca 35 centů eura) za každý metr hlavního infrastrukturního vedení. Daň postihne vodárenské společnosti, plynaře, rozvody tepla, energetiky či telekomunikace. Platit ji bude buď vlastních vedení, nebo jeho operátor. V uplynulých týdnech také došlo k porušení dohody s bankami o opětovném snížení bankovní daně od příštího roku. Ta nejen, že příští rok neklesne, ale navíc má zůstat „permanentní“, tedy nelze již počítat ani s jejím zrušením v roce 2014. Orbánův kabinet také ve snaze získat další prostředky do rozpočtu oznámil, že od 1. prosince 2012 dojde na zvýšení spotřební daně u vybraných tabákových produktů.
Podle ratingové agentury Standard & Poor‘s současná vládní politika, včetně vládních rozhodnutí týkajících se finančního sektoru, mohou ohrozit střednědobý růstový potenciál země. To by mohlo podkopat snahy o omezení státního dluhu. S&P zhoršila hodnocení dlouhodobých závazků maďarské vlády z „BB+“ na „BB“ – tedy ještě hloubě do nejrizikovějšího pásma „junk“.
(Zdroj: Bloomberg, S&P)