Ekonom Stephen Roach, který mimo jiné působil v a je známým odborníkem na čínskou ekonomiku, v rozhovoru pro Bloomberg hovořil o svém pohledu na současné dění v této zemi. Podle něj se čínská vláda snaží budit dojem, že domácí ekonomika je opět stabilizovaná a odolná vůči vnějším šokům, to i díky podpoře domácí poptávky. Jenže podle ekonoma, který právě cestuje po Číně, může jít spíše o slogany než o program, který by měl nějaký pevný základ a vedl ke skutečnému růstu významu poptávky v soukromém sektoru.
Roach míní, že pokud by vláda dosáhla posunu směrem od průmyslu ke službám, generovalo by to velké množství nových pracovních míst, protože služby využívají práci intenzivněji než výroba. Nicméně problémem by podle něj mohla být konverze příjmů z nových pracovních míst do spotřeby. Čínské domácnosti totiž „nechtějí utrácet, protože se bojí nejisté budoucnosti.“ Problém by tak nenastával na straně zaměstnanosti, ale v bodě, kdy by domácnosti měly příjmy z nových pracovních míst recyklovat zpět do ekonomiky.
Na Bloombergu poukázali na to, že velká část bohatství čínských domácností byla vázána na realitní trh, který se ale ocitl pod negativním tlakem. Tento systém podle ekonoma svým způsobem sloužil jako forma sociálního pojištění, kdy domácnosti investovaly své příjmy do realit a tím si budovaly finanční polštář. Vývoj na realitním trhu spojený se stárnutím čínské populace nyní ale znamená, že velká část domácností má obavy o to, jak budou financovat svůj život v penzi.
Vláda nyní podle ekonoma postupuje vstřícněji k firemnímu sektoru, otázkou je vývoj v oblasti cel a obchodních tenzí. I v souvislosti s nimi pak připomněl, že ve dvacátých letech minulého století také probíhala určitá forma globalizace, pak ale přišla vlna zavádění cel, která snížila objem mezinárodního obchodu o 60 % a „mírně přispěla k Velké depresi“. „Nyní devadesát let poté riskujeme, že uděláme stejnou chybu…Trumpova vláda vedle mnoha dalších věcí nechápe, že přijdou odvetná opatření.“
Rizika se v USA „rychle pohybují negativním směrem“. Trump zvyšuje nejistotu extrémním způsobem, což mimo jiné znamená, že firmy nebudou dělat důležitá rozhodnutí na straně zaměstnanosti a nových investic. Pravděpodobnost recese tak podle ekonoma roste. K akciovému trhu pak uvedl, že se za dobu své profesionální kariéry naučil jednu důležitou věc: Nikdy nechcete predikovat vývoj na akciích. Podotkl tak jen, že skupina sedmi velkých technologických firem během posledních let zvýšila svůj podíl na celkové kapitalizaci trhu na mimořádně vysokou úroveň.
Tyto společnosti mají sice velký potenciál pro využití umělé inteligence a nových technologií, podle ekonoma ale trhy zvedly jejich valuaci vysoko nad tento potenciál a pak došlo ke znatelné korekci. Přispět k tomu mohl i model umělé inteligence od čínské DeepSeek. Tento případ je podle ekonoma klasickým příkladem čínského imitování, kdy tato země vezme nějakou velmi dobrou myšlenku a použije ji svým způsobem. Zde si Číňané řekli, že jsou schopni udělat stejnou věc jako Američané za mnohem nižší náklady, a to „zpochybňuje dominanci amerických firem v této oblasti“.
Zdroj: Bloomberg