Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 271,4 miliardy
korun nebo k refinancování splatných obligací. Loni ministerstvo v řádném termínu splatilo střednědobé a dlouhodobé státní
dluhopisy ve jmenovité hodnotě 138 miliard
korun. Kromě toho zpětně odkoupilo státní
dluhopisy před datem jejich splatnosti v hodnotě 40,9 miliardy
korun.
Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 511,2 miliardy
korun. Většinu této částky pokryl stát vydáním střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celková emise dosáhla 376 miliard
korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci roku 2024 byla 6,3 roku. MInisterstvo financí ve své střednědobé strategii usiluje o prodloužení průměrné doby splatnosti státního dluhu na 6,5 roku.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy
korun, meziročně se zvýšily o 20,1 miliardy
korun. Do vyšších výdajů se promítlo zvýšení státního dluhu a rovněž vyšší úroveň
úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh se od začátku pandemie covidu-19 zdvojnásobil, upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Zároveň ale připomněl, že česká míra zadlužení zůstává ve srovnání se zeměmi Evropské unie poměrně nízká. "Český dluh je navíc velmi dobře strukturovaný, převažují v něm střednědobé a dlouhodobé korunové
dluhopisy. Současně většinu peněz státu zapůjčili tuzemští investoři z řad bank, pojišťoven, penzijních fondů," podotkl Dufek. Vzhledem k tomu, že by letos měl státní rozpočet skončit s deficitem 241 miliard
korun, očekává do konce roku zvýšení míry zadlužení na 43 procent
HDP.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními
dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.