Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun. Rezort dnes rovněž informoval o vývoji státního dluhu a potřebě financování v tomto roce. Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu Kč. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard Kč.
Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší než se plánovalo zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčast na evropských programech a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.
Stanjura: Nemám signály o nenaplnění
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura dnes uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler je však pesimističtější: "Pro letošní rok předpokládáme deficit ve výši 320 mld. Kč (cca 4,4 % HDP). Výraznému růstu zadlužení vůči HDP a nárazu na dluhovou brzdu však brání především vysoká inflace zvyšující nominální HDP. Tento faktor bude udržovat celkové zadlužení vlády i v letošním roce kolem úrovně 45 % HDP," a to i navzdory pokračujícím deficitům ve výši stovek mld. Kč, uvedl v dnešním komentáři.
Ekonom dále poznamenal, že ve srovnání s předpandemickým rokem 2019, kdy deficit činil 28,5 mld. Kč, byly běžné výdaje státu loni vyšší o 385 mld. Kč (z toho jen důchody o 116 mld. Kč). Daňové příjmy, snížené také daňovým balíčkem z konce roku 2020, pak oproti tomu vzrostly podle ekonoma "jenom" o 111 mld. Kč. "Nárůst daňových příjmů ve srovnání s rokem 2019 tak nepokrývá ani nárůst výdajů na důchody, což dokládá, v jak citelné strukturální nerovnováze se veřejné finance nachází, což bude vyžadovat dříve či později silné konsolidační úsilí ze strany vlády," domnívá se ekonom.
Zadlužení vůči HDP za rok 2022 by se podle předběžných hodnot mělo pohybovat kolem 43,5 procenta HDP, uvedl také Seidler.
Reuters poznamenává, že české rozpočtové deficity se od roku 2020 pohybují na rekordu nebo v jeho blízkosti poté, co se do veřejných financí zaryla koronavirová pandemie, velkorysé přísliby výdajů a nyní i energetická krize:

Státní dluh a potřeba financování
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.
Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých deficitů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
"V roce 2023 činí očekávaná výše potřeby financování 649,0 mld. Kč, tj. přibližně 9,2 % HDP. Její pokrytí bude zabezpečeno zejména emisemi střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů denominovaných v domácí měně, a to na domácím trhu v celkové jmenovité hodnotě v rozsahu 400,0 až 500,0 mld. Kč," uvedl rezort v doprovodném sdělení.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Státní dluh podle Reuters stále zůstává pod evropskými průměry, někteří pozorovatelé nicméně varovali před jeho rychlým nárůstem. Zvyšoval se totiž tempem, které patřilo k nejrychlejším v Evropské unii. Podle dnes zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu by měl státní dluh v tomto roce vzrůst na 45 % HDP ze 43,4 % HDP v roce 2022. Před pandemií byl pod úrovní 30 %.

Ministerstvo dnes uvedlo, že předpokládá vydání nejméně tří nových benchmarkových fixně úročených státních dluhopisů na domácím trhu, případně také nových variabilně úročených státních dluhopisů. Kromě toho očekává vydání státních pokladničních poukázek denominovaných v eurech na domácím trhu. To podle agentury Reuters představuje částečnou změnu strategie, která nyní předpokládá vícero emisí násrtojů v zahraniční měně nv domácníím prostředí raději než na zahraničních trzích.
Možností je podle dnes zveřejněné strategie také vydání emise státního eurodluhopisu podle českého práva prostřednictvím aukce organizované ČNB nebo s využitím syndikované formy prodeje.
Loni prodalo ministerstvo financí v aukcích dluhopisy v tuzemské měně v hodnotě skoro 378 miliard Kč. Rozpad těchto výpůjček po jednotlivých měsících ukazuje graf zprostředkovaný Reuters:

Rezort: Máme nejvyšší celkový rating v regionu CEE
Podle Reuters byl zájem o český dluh v spoledním roce silný, i když od některých ratingových agentur dostal negativní výhled.
"Česká republika má přiděleno nejvyšší celkové ratingové hodnocení ze všech zemí střední a východní Evropy a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny," uvedl rezort v dnes zveřejněné Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky 2023.
Zdroj tabulky: www.mfcr.cz
1993 |
158,8 |
1994 |
157,3 |
1995 |
154,4 |
1996 |
155,2 |
1997 |
173,1 |
1998 |
194,7 |
1999 |
228,4 |
2000 |
289,3 |
2001 |
345 |
2002 |
395,9 |
2003 |
493,2 |
2004 |
592,9 |
2005 |
691,2 |
2006 |
802,5 |
2007 |
892,3 |
2008 |
999,5 |
2009 |
1178,2 |
2010 |
1344,1 |
2011 |
1499,4 |
2012 |
1667,6 |
2013 |
1683,3 |
2014 |
1663,7 |
2015 |
1673 |
2016 |
1613,4 |
2017 |
1624,7 |
2018 |
1622 |
2019 |
1640,2 |
2020 |
2049,7 |
2021 |
2465,7 |
2022 |
2895 |
Zdroje: ČBA, ČTK, Ministerstvo financí ČR, Reuters