Řada ekonomů v USA varuje před vysokou inflací a tlačí na americkou centrální banku, aby neprodleně změnila svou monetární politiku. Cathie Wood z Ark Investment Management ale jde proti tomuto proudu a na Bloomberg Markets vysvětlovala, proč si myslí, že do budoucna jsou tématem spíše deflační tlaky než ty inflační.
Wood je již nějakou dobu pozorně sledovanou postavou, známá je například kvůli investicím do Tesly, a to svým optimistickým pohledem týkajícím se této společnosti a některých dalších technologických firem. Na Bloombergu hovořila o tom, že studovala ekonomickou historii a její nemalou část si také sama prožila. Nyní podle ní investoři zabudovali do svých očekávání vyšší inflaci kvůli tomu, jak se ceny chovají v důsledku některých tlaků vyvolaných pandemií. Jenže tyto tenze nepřetrvají a na významu naopak opět získají deflační síly.
Podle některých názorů může další vývoj dokonce připomínat sedmdesátá léta, ale Wood uvedla, že ona si dobu vysokoinflačních sedmdesátých let pamatuje a „skutečně se domnívá, že tímto směrem nejdeme“. Mezi ony deflační faktory pak investorka řadí především technologické inovace – jde tedy o oblast, které se investičně intenzivně věnuje. Domnívá se, že nyní inovace dosahují míry, kterou v minulosti nikdy nedosáhly, a to ani v době rozvoje využívání elektrické energie.
Technologický rozvoj je tedy deflační silou, podle investorky nemalou. Ponese s sebou také řadu doprovodných procesů, které se budou týkat i firem mimo hlavní inovační proud. Wood totiž míní, že některé společnosti se namísto dlouhodobého rozvoje zaměřují na krátkodobou ziskovost, což se ale projeví v jejich životaschopnosti a konkurenceschopnosti. S tím, jak se jejich produkty a služby stanou méně a méně konkurenceschopné, budou muset snižovat jejich ceny, a to bude součástí deflačního tlaku vyvolaného inovacemi.
Podobné strukturální změny budou znamenat i to, že tradičně měřený hrubý domácí produkt bude dosahovat nižších hodnot růstu. K tomu bude docházet k velkým změnám na trhu práce. Wood v této souvislosti zmínila studii Oxford University z roku 2014, podle které kvůli inovacím, umělé inteligenci a podobným technologiím do roku 2035 zanikne 47 % stávajících pracovních míst.
Investorka k tomu ale dodala, že podle ní také dojde k prudkému růstu produktivity a bohatství a v roce 2035 bude HDP v USA dosahovat ne 28 bilionů dolarů, ale 40 bilionů dolarů. První číslo je přitom implikováno lineárním růstovým trendem, který však bude podle investorky překonán. Wood k tomu dodala, že jejím cílem je odhadnout to, které firmy a která odvětví budou nejvíce těžit z onoho rozdílu mezi lineárním růstem produktu a růstem vyšším, který je generován novými technologiemi.
Zdroj: Bloomberg Markets