Čína ve středu požadovala, aby železniční společnosti a úřady navýšily klíčové dodávky uhlí energetikám. Regiony této druhé největší světové ekonomiky totiž bojují s výpadky proudu, které ochromují i průmyslovou produkci.
Nařízení přichází po chybějících dodávkách uhlí, přísnějších emisních normách a silné poptávce po výrobě, což vytlačilo cenu uhlí, největšího zdroje čínské elektřiny, na rekordní maxima. A zima se blíží.
Futures na tepelné uhlí v Číně dosáhlo ve středu historicky nejvyšší hodnoty 1 376,8 juanů za tunu a ještě zvyšuje tlak na energetické společnosti, které nejsou schopny tyto vyšší náklady vykompenzovat. Ve velké části země, zejména ve třech severovýchodních provinciích, které jsou domovem pro téměř 100 milionů lidí, byla uvaleno omezení odběrů energie.
„Pokud dojde v zimě k přerušení dodávek elektřiny, pak se zastaví i teplo,“ řekl 32letý Fang Süe-tung, řidič dodávky v Šen-jangu, hlavním městě provincie Liao-ning, asi 90 minut letu severovýchodně od Pekingu. „Mám doma dítě a starého člověka, pokud nebude teplo, bude to problém.“
Poplach mezi obyvateli kvůli energetické krizi, trvající již druhý týden, přidává na síle. Státní regulátor Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) formálně vyzval místní ekonomické a energetické regulátory a železniční společnosti, aby posílily přepravu uhlí a dostály tak „požadavku občanů na topení v zimní sezóně“. „Každá železniční společnost by měla posílit přepravu uhlí do energetik se zásobami menšími než na sedm dní a včas spustit mechanismus nouzového zásobování,“ uvedla NDRC.
Čína, největší světový spotřebitel uhlí, dovezla za prvních osm měsíců roku 2021 celkem 197,69 milionů tun uhlí, což je meziroční pokles o 10 %. Ale srpnový dovoz uhlí stoupl o více než třetinu kvůli utaženým domácím dodávkám.
Úředníci se tento týden opakovaně snažili ujistit obyvatele, že s blížící se zimou bude k dispozici energie pro domácí použití i pro vytápění. Minulý týden se v mnoha částech severovýchodní Číny zavedlo přidělování elektrické energie během špiček. Podle informací zpravodajů a příspěvků na sociálních sítích jsou patrné výpadky semaforů a komunikačních sítí 3G.
Čína také zvažuje navýšení cen pro průmyslové odběratele, aby zmírnila krizi dodávek, uvedla ve agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje, které si nepřejí být jmenovány. NDRC později dodala, že vláda nebude zastavovat pohyb cen elektřiny v rozumném rozsahu a nechá jej odrážet tržní fundamenty i změny nákladů.
Omezení nadále ovlivňují těžký průmysl, jako je produkce kovů a zpracovatelský průmysl. Interní dokument jednoho velkého výrobce technologických komponentů v Číně uvádí, že více než polovina jeho denní produkce v Kchun-šanu ve východní průmyslové provincii Ťiang -su byla od začátku tohoto týdne pozastavena. Ve Fo-šanu, v rušné provincii Kuang-tung na jihu Číny, směla tato společnost od poloviny do konce září vyrábět pouze pozdě v noci a brzy ráno.
Li Šuo, hlavní politický poradce pro východní Asii za Greenpeace, vyzval Čínu k reformě svého energetického sektoru a tím i k utlumení kolísání cen a zajištění stability. "Tento nedostatek energie bude mít obrovské ekonomické a politické důsledky. Ale pojďme to uvést na pravou míru, hlavní příčinou jsou vysoké ceny uhlí, NE politika změny klimatu," napsal Li tento týden na twitteru. „Pokud tento nedostatek energie něco ukazuje, pak je to důležitost odklonu od uhlí a toho, že palivo, které je klíčové slovo energetické bezpečnosti, není vůbec jisté.“
Zdroj: Reuters