Víkendář: Stačí pár informací a věci se dají do pohybu

V Číně je dlouhodobým problémem znečištění ovzduší a jak na stránkách VoxEU tvrdí Panle Jia Barwick, Shanjun Li, Liguo Lin a Eric Zou, do roku 2013 přitom tato země v podstatě neměla systém, který by její občany v reálném čase informoval o tom, jak to se znečištěním vypadá. Ministerstvo financí sice v roce 2000 začalo zveřejňovat index znečištění, ale tato data byla k dispozici až s časovým odstupem a hlavně neodrážela výskyt jemných částic PM2,5, které v čínských městech představují významný problém. Jak poukazují zmínění vědci, právě malá informovanost o výskytu těchto částic vedla v minulosti k tomu, že vládní orgány často tvrdily, že ve městech je pouze mlha, zatímco ve skutečnost šlo o smog. Následný vývoj podle vědců ukazuje, jak významné změny v chování lidí může způsobit lepší informovanost. 

Na konci roku 2012 se situace změnila a v Číně začal fungovat systém monitoringu PM2,5 v reálném čase. Ten „přinesl prudkou a náhlou změnu v dostupnosti informací pro průměrného občana a dramatickým způsobem zvýšil povědomí veřejnosti o tom, jaký dopad mají jemné částice na zdraví člověka“. Barwick a její kolegové se pak zaměřili na to, co konkrétně měření a data v reálném čase změnily. 

Zmíněný program byl původně představen v 74 městech, které tvoří jádro čínské populace, v říjnu 2013 bylo přidáno dalších 116 měst a do listopadu 2014 se rozšířil ještě o 177 měst. Tento postup umožnil analyzovat příslušná data a změny, ke kterým následně došlo. Vědci například zjistili, že po rozjezdu programu se prudce zvýšil počet článků zabývajících se znečištěním ovzduší v hlavním vládním deníku People’s Daily. 

Vědci také zjistili, že po představení programu došlo k 500% růstu počtu mobilních aplikací, které informují o stavu ovzduší. Toto tempo je čtyřikrát vyšší než u ostatních aplikací. Ihned po startu programu se také dramaticky zvýšila frekvence používání slova „smog“ na sociálních sítích. Tyto faktory pak „vyvolaly kaskádu změn v chování domácností“. Mezi ně patří nákupy čističek vzduchu, změny v nakupování či poptávce po nemovitostech. Nákupy čističek se během jednoho roku zvedly na dvojnásobek a „úzce korelovaly s mírou znečištění ovzduší v dané oblasti“. 

Informace o znečištění ovzduší také vedly k tomu, že se mu lidé začali mnohem více vyhýbat. Projevilo se to například v návštěvnosti supermarketů, restaurací či v cestách za zábavou. Vědci se také zaměřili na to, jaký byl dopad na realitní trh a zejména na ceny nemovitostí. Dospěli k závěru, že zvýšení znečištění o jednu směrodatnou odchylku souvisí s poklesem cen realit o 4 – 6 %. Před zavedením programu tento vztah ale v podstatě neexistoval. K tomu data ukázala, že po zpřístupnění dat o znečištění došlo v Pekingu k průměrnému 27% pádu cen nemovitostí, které stojí blízko významného zdroje znečištění ovzduší. 

Systém informování o míře znečištění ovzduší pak měl podle vědců pozitivní dopad také na počet srdečních a respiračních chorob. Ten totiž v případech, které souvisí právě se znečištěním, klesl v celé zemi o 5 procentních bodů. Čínský příklad by pak podle vědců mohl být relevantní pro řadu zemí, které zatím nemají potřebnou infrastrukturu pro sledování a informování o kvalitě ovzduší v reálném čase. Domácnosti mohou díky němu dostat do ruky nástroj, který jim pomůže snížit zdravotní rizika. A vládní orgány mohou lépe provádět environmentální regulaci. 

Za zmínku stojí v této souvislosti to, že na konci minulého roku americká Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America zveřejnila studii, jejíž výsledky citovala CNN a podle které čínská snaha o zlepšení kvality ovzduší „jen v roce 2017 zachránila stovky tisíc životů“. Studie se zaměřila zejména na zmíněné částice PM2,5 a tvrdí, že jejich množství se prudce snížilo, a to zejména díky regulaci, nahrazování starých technologií a také emisním limitům v automobilové dopravě. 

CNN ovšem dodala, že vláda je ve snahách o snížení znečištění limitována tím, že chce souběžně udržet vysoké tempo ekonomického růstu. Nyní ale již kvůli tlaku veřejnosti nemůže postupovat tak jako v minulosti, kdy na kvalitu životního prostředí nebyl brán takový zřetel. CNN na závěr dodala, že významný je tento problém i v Indii, kde nalezneme 22 z 30 nejvíce znečištěných měst na světě.

Zdroj: VoxEU, CNN