Dánům leží na účtech stovky miliard. Žádné úroky ale tyto peníze nenesou a při započtení inflace mohou střadatelé dokonce prodělávat. Jeden člen vlády by to rád změnil. Nutit prý nikoho nechce, domácnosti by ale mohly část těchto peněz vzít a přesunout je do aktiv s větším rizikem. Zemi s nejdelší tradicí záporných úrokových sazeb na světě zřejmě čeká experiment.
Objem vkladů na účtech není zanedbatelný. Podle agentury Bloomberg jde o zhruba 840 miliard dánských korun. Pro srovnání, tato částka odpovídá zhruba více než dvěma pětinám loňského výkonu dánské ekonomiky a více než dvěma třetinám loňského výkonu té české. Největší dánská hypoteční banka Nykredit odhaduje, že toto číslo do konce letošního roku ještě poroste.
Banky ale z těchto vkladů nevyplácejí žádný úrok. Jinými slovy, peníze jsou na účtech ladem, a když se k tomu připočítá inflace, střadatelé o ně v podstatě přicházejí. Firemní klienti mohou počítat s ještě většími ztrátami. Za uložení peněz v bankách totiž musejí platit.
Věci by se ale mohly změnit. Dánský ministr obchodu Brian Mikkelsen si přeje, aby lidé část svých peněz vzali a přesunuli je z účtů do rizikovějších aktiv.
„Při nulových sazbách tam ty peníze prostě leží a pro společnost nic nedělají,“ uvedl Mikkelsen, do jehož gesce spadá také dánský finanční sektor. Jeho návrh, který už má politickou podporu, spočívá v tom přesunout bankovní vklady na vybrané spořicí účty napojené na akcie. Dánové na nich budou moci zaparkovat až 200 000 DKK. Uspoří tak prý o něco víc, a kromě toho by tento krok mohl pomoci dánským firmám.
Mikkelsenův plán měl začít platit v roce 2019. Na výnosy se bude vztahovat 17procentní daň, ta ovšem ve srovnání s tamní daní z kapitálových zisků není ani poloviční. Návrh kromě jiného počítá také s možností vratek na dani. Podmínkou jsou investice do start-upů ve výši až 800 000 DKK.
Největší dánské bankovní domy a hypoteční banky zaúčtovaly v první polovině roku rekordní zisky, což posílilo optimismus ve finančním sektoru a také ochotu více riskovat. Dánská centrální banka dnes ale varovala, že v domácím finančním systému se podle některých ukazatelů mohou hromadit rizika.
“Některé banky šlapou na plyn, když zmírňují úvěrové standardy a poskytují půjčky zákazníkům“ náchylnějším k nesplácení, uvedl její guvernér Lars Rohde. Některé z největších bank v zemi navíc nemají dostatek kapitálu, aby splňovaly požadavky na kapitálové rezervy, sdělil také dnes národní regulátor. Ten také drží úrokové sazby v záporu už skoro 5 let, nejdéle ze všech zemí na světě.
Zdroje: Bloomberg, nationalbanken.dk, Reuters