Řecká krize se znovu dostává na pořad dne. Není divu. 7. duben 2017 je totiž pro řeckou vládu klíčovým dnem, který má rozhodnout o tom, zda země dostane další peníze ze záchranného balíku, nebo za pár měsíců zbankrotuje.
Dluhový poker o budoucnost Řecka si dnes zahrají na Maltě ministři financí eurozóny, chcete-li euroskupiny. Pokud strážci státních kas eurozóny dojdou k rozhodnutí, že Řecko už žádnou pomoc nedostane, lze zřejmě čekat nejen krach Řecka, ale i jeho následný odchod z eurozóny a Evropské unie.
MMF Evropě: Zmírněte dluh Řecka
Jeden z hlavních věřitelů Řecka, Mezinárodní měnový fond (MMF) proto říká, že v současném stavu je řecký dluh neudržitelný a může do roku 2060 dosáhnout téměř 300 procent hrubého domácího produktu (HDP) a navrhuje Evropě zmírnit řecké dluhové břemene. Veřejný dluh Řecka dosahuje aktuálně zhruba 330 miliard eur, což představuje téměř 180 procent HDP.
Na otázku, zda je krach Řecka skutečně reálný, je možnou odpovědí to, o co se hraje – Řecko potřebuje co nejdříve další peníze z v pořadí již třetího záchranného balíčku v hodnotě 86 miliard eur. Premiér Řecka Alexis Tsipras médiím řekl, že pokud peníze nedostane, je připraven svolat mimořádný summit EU. Jenže - na zdlouhavé jednání v této chvíli už nezbývá mnoho času. V červenci totiž mají Atény splatit dluhy ve výši více než 8 miliard eur. K tomu ale potřebují poslední tranši dohodnuté pomoci ve výši 6,1 miliardy eur. A tu získají až poté, co bude schválena druhá revize záchranného balíku. Spolu s ním by řecká vláda mohla získat i souhlas Evropské centrální banky na nákupy řeckých dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování, což by výrazně pomohlo nákladům na správu dluhu.
Kdo z koho. Bude jasno po dnešku?
Podle analytiků stojí ale proti zdánlivě jednoduchému návrhu protiargument v podobě tvrzení, že Řecko se i přes finanční pomoc potýká s růstem veřejného zadlužení. V roce 2016 dosáhlo téměř 184 procent hrubého domácího produktu a zmírnit katastrofická čísla nepomohla ani masivní restrukturalizace soukromého sektoru v letech 2011 a 2012 a řada úlev od mezinárodních věřitelů. I proto je aktuální návrh MMF na zmírnění řeckého zadlužení vnímán obezřetně. Instituce nicméně uvedla, že řecké zadlužení by mohlo do roku 2030 dosáhnout zhruba 160 % HDP. Počítá se ale s tím, že země dokončení reformy. A to je problém.
Kabinet Alexise Tsiprase je rezolutně odmítá i přes jasný vzkaz věřitelů o tom, že bez reforem žádné peníze nebudou. Věřitelé poukazují na to, že i přes snížení deficitu primárního a běžného účtu se zemi nepodařilo vrátit se k udržitelnému růstu. Ten se od roku 2008 snížil o více než 25 procent. V roce 2016 byl ekonomický růst nulový. A dodatečné škrty by mělo Řecko podle věřitelů uskutečnit v objemu dvou procent HDP, vyjádřeno v penězích za 3,6 miliardy eur. Analytici upozorňují i na vysokou míru nezaměstnanosti, která dosahuje až 23 %, která nepříznivě ovlivňuje nejen schopnost splácet dluhy, ale tlačí i na běžné výdaje lidí. Je tak evidentní, že o Řecku budeme ještě slyšet v tomto roce dost.
(Zdroj: ANA, Reuters, Bloomberg)