Renminbi vs. jüan a co jste o čínské lidové měně možná nevěděli

Čínský jüan byl v pondělí 30. listopadu Mezinárodním měnovým fondem zařazen do koše hlavních světových měn. Jüan se tak v říjnu 2016 stane vedle dolaru, eura, libry a jenu pátou měnou, ze které se vypočítávají nároky na jednotky SDR (Special Drawing Rights – zvláštní práva čerpání). SDR je jednotnou měnovou a účetní jednotkou MMF a vypočítávají se podle něj nároky na půjčky z fondu Mezinárodního měnového fondu pro země s finančními problémy, příslušný příspěvek do tohoto fondu a v neposlední řadě také hlasovací práva o klíčových rozhodnutích.

Přinášíme několik faktů, které s čínskou měnou úzce souvisí a pro investory vyhledávající obchodní příležitosti na forexovém trhu mohou být zajímavé:

1) Ani po zařazení do koše hlavních světových měn se renminbi automaticky nestává světovou rezervní měnou. Jako rezervní měna je totiž centrálními bankami čínská měna používána velmi omezeně - neoficiální údaje hovoří o podílu zhruba polovičním, než v centrálních bankách náleží australskému dolaru.

2) Koš hlavních světových měn se měnil naposledy v roce 2000, kdy společná evropská měna euro nahradila německou marku a francouzský frank. Předchozí a aktuální váhy (po zařazení renminbi) jednotlivých měn v koši čerpání SDR jsou následující:



3) Od roku 1949 se čínská měna oficiálně nazývá renminbi, což v překladu znamená "lidová měna". Jüan je pouze označení pro jednotku měny a používá se při uvádění cen statků a služeb. Pokud se však jedná o posílení či oslabení kurzu, mělo by se používat označení renminbi. Zajímavostí je, že čínské označení amerického dolaru je „americký jüan“, tedy „mei jüan“.

4) Do roku 2005 bylo čínské platidlo zafixováno k americkému dolaru v poměru 8,28 CNH = 1 USD. K dnešnímu dni byl kurz jüanu k americkému dolaru ve výši 6,44 USDCNH. Za jednu jednotku čínské měny zároveň dnes dostanete 3,97 CZK.

5) Přestože se čínská měna zařazuje po bok nejlikvidnějších světových měn, její kurzový režim stále není čistý free-floating (volně plovoucí kurz). Ještě donedávna byl kurz jüanu stanovován každý nový obchodní den komisí v PBOC (People’s Bank of China), nyní již navazuje na závěrečnou cenu z předchozího obchodního dne.

6) Přestože se v SDR vypočítávají a vypořádávají většinou pouze mezinárodní platby mezi státy a neslouží k „běžné úhradě“, můžeme se setkat i s výjimkami. V jednotkách SDR se účtují například poplatky za průplav Suezským průplavem či kompenzace mezi státy obětem leteckých katastrof (dle Montrealské úmluvy). V SDR probíhá také případné vypořádání pojistných událostí při poškození lodí v mezinárodních vodách.

7) V dubnu letošního roku se Čína stala největším světovým importérem ropy. V prvním čtvrtletí letošního roku zároveň poklesly čínské devizové rezervy o do té doby historicky nejvyšších 113 miliard USD. Analytici odhadovali, že Čína využívá příznivých cen komodit a začíná přeměňovat část svých devizových rezerv (v té době ve výši téměř 4 bilionů USD) na rezervy ropné.

8) V srpnu letošního roku čínská měna nečekaně odepsala přes 2 % své hodnoty, a to na pozadí depreciačních tlaků. Ty přicházely spolu se sadou slabých čísel z čínského hospodářství a také s krokem PBOC, která mírně uvolnila kurzové podmínky. V návaznosti na tyto tlaky však začala čínská centrální banka opět intervenovat ve prospěch renminbi a vyprodala další část svých devizových rezerv v USD (v srpnu rekordních 94 miliard USD).



9) A jak se čínské devizové rezervy na hodnoty při 4 bilionech USD vlastně dostaly? Během předchozích dvou dekád se čínské ekonomice dařilo a díky vývozu čínští exportéři hromadili americkou měnu. Tu ale potřebovali směňovat na domácí, čínská centrální banka tak cizí měnu nakupovala, aby zabránila apreciaci renminbi. To by poškodilo vývozce a posléze celou ekonomiku.

10) V současné době se vládnoucí komunistická strana snaží přeorientovat ekonomiku více směrem k domácí spotřebě, což je ale velmi složitý a dlouhotrvající proces, který si zpočátku vyžádá zpomalení hospodářského růstu druhé největší světové ekonomiky. Ta má ale z čeho brát – v loňském roce rostla čínská ekonomika o 7,3 %. Přestože se jedná (v poměru k ostatním světovým velmocem) o nadprůměrnou hodnotu, pro Čínu je to nejslabší růst za posledních 25 let.