275 tisíc. $ = čistá současná hodnota bakalářského vzdělání

Česká republika je zemí, kde páteř školského systému tvoří veřejné univerzity. Studenti za ně neplatí a možná si tak často ani nekladou otázku – jaká je vlastně hodnota mého vzdělání? Pro ty, kdo však za vzdělání platí je podobná úvaha zcela kritická. Právě na jejím základě totiž rozhodují o tom, zda vůbec na studia nastoupit.

Ekonomové Jaison R. Abel a Richard Deitz se pokusili ocenit, jakou hodnotu má vzdělání ve Spojených státech. Konkrétně pak bakalářský titul. Ten je totiž často vnímán jako vstupenka do úspěšného karierního života. V situaci, kdy výrazně narůstají ceny školného, je však vstupenka čím dal dražší a vyplatí se tak pořádně promyslet, zda slibované představení bude skutečně stát za to.

Čistá současná hodnota pro bakaláře

Pohled na data Abela a Deitze však mluví jasně. Navzdory alarmujícím trendům v podobě obtížnějšího zaměstnávání mladých pracovníků či nepříliš rychlého tempa růstu mezd se přínos průměrného bakalářského titulu pohybuje na historických maximech poslední dekády, tedy poblíž úrovně 300 tis. USD. Alespoň takové hodnoty dle výzkumu zmíněných ekonomů dosahuje čistá současná hodnota bakalářského vzdělání. Nákladové položky (nebo-li investici) ve výpočtu tvořily průměrné ceny školného a oportunitní náklady v podobě obětované mzdy, kterou by si student mohl vydělat v případě, že by místo studia docházel do zaměstnání. Benefity pak představovala „extra část mzdy“, tedy rozdíl mezi tím, co si během své profesní kariéry vydělají vystudovaní bakaláři oproti pracovníkům se středoškolským vzděláním. K získání čisté současné hodnoty pak bylo použito diskontní míry ve výši 5 %.

Výsledky výzkumu v letech 1970 až 2013 zachycuje následující graf, který vyjadřuje čistou současnou hodnotu bakalářského titulu v konstantním dolarovém vyjádření roku 2013 (očištěno o inflaci).



Ze studie tedy vyplývá, že podle výpočtů dvojice Abel a Deitz hodnota bakalářského titulu klesla v osmdesátých letech, aby na přelomu tisíciletí postupně vystoupala prudce vzhůru až k hodnotám okolo 350 tis. USD. Nedávná finanční krize pak cenu vzdělání srazila někde k úrovni 275 tis. USD. V průměru se pak původní investice (tedy školné a obětovaná mzda) studentovi s bakalářským vzděláním vrátí zhruba po 10 letech.

Výzkum pochopitelně nemůže postihnout faktor štěstí, známosti či jiných faktorů, které významně ovlivňují kariérní úspěch (ať už bakalářů či pracovníků bez vzdělání). Přesto jsou jeho závěry (v případě, že jsou správné) poměrně uklidňující – vzdělání a investice do něj se stále vyplácí. Teda alespoň v Americe…

Zdroj: Liberty Street Economics