Nedávná finanční krize, stejně jako takřka každá hospodářská korekce, má své vítěze a poražené. Jelikož její následky tvrdě dopadly na velkou skupinu obyvatelstva, dominují příběhy ze života „běžných“ občanů, které ekonomická katastrofa připravila takřka o všechno. Kontrastně pak vyznívají „happy endy“ některých „boháčů“ které krize takřka nepoznamenala. Možná právě všeobecná nesourodost zastiňuje důležitý fakt – vítěze finanční krize můžeme hravě najít i mezi již zmiňovanými „běžnými“ občany.
OECD v nedávno uveřejněné zprávě zkoumala relativní výkonnost napříč různorodými věkovými a příjmovými skupinami mezi lety 2007 až 2011. Výsledky pak odhalily několik více čí méně překvapivých trendů. Mezi 33 sledovanými zeměmi největší propad v disponibilním příjmu upraveném o inflaci utrpěli občané Řecka, Islandu, Irska a Španělska. Periferní ekonomiky se tehdy jen těžce vzpamatovávaly z fiskální restrikce způsobené vysokou mírou zadlužení a trpěli poklesem hodnoty jejich nemovitost. K postupnému oživení pak v těchto zemích docházelo pomaleji. Na druhou stranu takoví Slováci, Poláci či Chilané v dané periodě své disponibilní příjmy zvýšili.
![1](/Fotobank/4a0f75f1-c82b-463a-93b8-c332e353f990?width=500&height=369&action=Resize&position=Center)
Odlišnosti pak hlásí také jednotlivé skupiny uvnitř sledovaných zemí. Vůbec nejhůř následky finanční krize dopadly na nízkopříjmové obyvatelstvo (spodních 10 % na příjmové škále) a mladé. Velmi dobře se naopak, možná poněkud překvapivě, dařilo penzistům. Ti si z komplikovaného údobí odnesli menší ztráty, než třeba vůbec nejbohatší decil. V průměru tak jako jediní dokázali zvýšit svůj disponibilní příjem. Právě u nich se totiž největší mírou projevila často velice štědrá záchranná pomoc sociálního systému, a také výhoda v podobě úspor uložených do aktiv. Ty totiž výrazně rostly, když na ně kladně zapůsobila měnová stimulace ze strany centrálních bank.
![2](/Fotobank/bcd64c82-a083-4aef-986f-b505e9968906?width=500&height=369&action=Resize&position=Center)
Ze studie je patrné, že vítězem korekce nemusí být vždy "bohatší" vrstva a poraženým "běžní" občané. Příběhy úspěchu a naopak útrap je totiž vhodné začlenit do širšího kontextu. Ve výsledku se totiž může stát, že osobami s největší mírou úspěchu jsou ti, kteří jej nevystavují na obdiv. Nebo jej možná ani ze zkušenosti za úspěch nepovažují...
Zdroj: OECD, WSJ