Fed slaví 100 let. Kdy a proč vzniknul a jak funguje?

Federální rezervní systém (Fed), americká obdoba centrální banky, byl zaveden po éře finanční paniky a hospodářských krizí na přelomu 19. a 20. století. Měl napomoci hospodářské stabilitě a k jeho úkolům patří zajistit monetární politikou stabilitu cen a vysokou zaměstnanost. Kromě toho je vlastně bankou bank, bankou federální vlády i kontrolorem a regulátorem bank. Unikátnost Fedu, který byl založen před 100 lety, 23. prosince 1913, spočívá kromě zásadního vlivu na ekonomiku USA v kombinaci veřejné funkce s jeho nezávislostí. 

První obdoby centrální banky ve světě, švédská Riksbank a anglická Bank of England, vznikly ve druhé polovině 17. století. Ve Spojených státech byla založena první centrální banka v roce 1791 (Bank of the United States, Banka Spojených států). Hlavním úkolem této banky, která sídlila ve Filadelfii, byla mimo jiné emise papírových peněz. Mandát banky byl na 20 let a v roce 1816 tak byla založena rovněž na 20 let další obdobná instituce, Druhá banka Spojených států. 

Poté ale panoval v bankovnictví chaos, kdy několik set bank mohlo vydávat vlastní peníze a Spojené státy zasáhla řada krizí. Po "panice z roku 1907" sílily hlasy volající po změně stávajícího systému. Před Vánocemi roku 1913 tak byl schválen a prezidentem Woodrowem Wilsonem podepsán Zákon o federálních rezervách, který vytvořil nový bankovní systém. Znění zákona vzniklo na tajné schůzce politiků a vlivných bankéřů v roce 1910 na ostrově Jekyll Island v Georgii. Další reformu bankovního systému znamenaly bankovní zákony z let 1933 a 1935. 

Fed tvoří 12 regionálních soukromých bank působících na vymezeném území (district): Boston, New York, Filadelfie, Cleveland, Richmond, Atlanta, Chicago, St. Louis, Minneapolis, Kansas City, Dallas a San Francisco. V čele Fedu je sedmičlenná Rada guvernérů (Board of Governers), která schvaluje změny v diskontních sazbách a požadavcích na rezervy a řídí regulační operace. Její členy jmenuje prezident se souhlasem Senátu na 14 let. Předsedu Rady potvrzuje prezident na čtyřleté období. Současnému guvernérovi Benu Bernankemu končí jeho druhý čtyřletý mandát 31. ledna, ve funkci ho nahradí současná viceguvernérka banky Janet Yellenová, která bude první ženou v čele instituce. 

Klíčovou institucí Fedu je dvanáctičlenný Výbor pro operace na volném trhu (FOMC), který vznikl v 30. letech. Z jeho dvanácti členů s hlasovacím právem je sedm členů Rady guvernérů a pět prezidentů regionálních bank Federálního rezervního systému. Prezident FRB New York má stálé hlasovací právo a o další čtyři se ostatních jedenáct pravidelně střídá. Jak již z názvu vyplývá, FOMC se zabývá operacemi na volném trhu, tedy prodejem a nákupem státních dluhopisů, čímž ovlivňuje objem rezerv bank, objem peněz v ekonomice a výši úrokových sazeb. 

Fed drží od konce roku 2008 základní úrokové sazby téměř na nule a ekonomiku podporuje hlavně v rámci tzv. kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE) rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv. Od konce krize se kvůli tomu bilance Fedu zvýšila čtyřnásobně na téměř čtyři biliony dolarů. Nyní Fed nakupuje dluhopisy tempem 85 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč) měsíčně. Svůj zisk po pokrytí vlastních nákladů Fed posílá ministerstvu financí USA. Ze svého zisku za rok 2011 poslal Fed vládě rekordních 88,9 miliardy dolarů (asi 1,7 bilionu Kč), což bylo o 18 procent nad úrovní předešlého roku a 12 procent nad dosavadním maximem 79,3 miliardy dolaru za rok 2010. Od ledna však chce banka snížit nákupy o deset miliard. 

Podle některých ekonomů, a dokonce i některých členů měnového výboru Fedu, ale může dlouhodobá stimulace pomocí nalévání nových peněz do ekonomiky vést k nafouknutí další "bubliny" cen investičních aktiv, podobné, jaká způsobila poslední krizi. Banka ale slíbila zachovat uvolněnou měnovou politiku, dokud míra nezaměstnanosti neklesne na 6,5 procenta a pokud zároveň výhled míry inflace zůstane do 2,5 procenta. V říjnu nezaměstnanost stoupla na 7,3 procenta ze zářijových 7,2 procenta. 

Kritiku si Fed vysloužil i během nedávné hospodářské krize. Podle kritiků Fed po recesi v roce 2001 držel příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobil rozsáhlou úvěrovou bublinu. Již desítky let také upozorňují kritici centrální banky USA na nedostatek průhlednosti této organizace.