Nešpiňte si portfolia akciemi z uhelného sektoru, který skrze emise přispívá ke klimatickým změnám, nabádá kampaň více než 70 investorů a připomíná anti-tabákové tažení z devadesátých let. Ruce pryč od fosilních paliv v rámci svých investic dávají již například Norové a mají vlivné spojence.
Investiční fond bankovní skupiny Storebrand spravující aktiva v hodnotě 74 miliard dolarů se rozhodl jít příkladem a od července loňského roku zahájil výprodej 24 držených titulů z oblasti těžby uhlí a ropných písků. S odvoláním na nechuť držet dále podíly ve firmách produkujících fosilní paliva firma prodávala například i akcie největší americké uhelné společnosti (19,43 USD, 0,36%).
Storebrand věří, že by se mohl stát průkopníkem očistného procesu směřujícího k čistšímu ovzduší. „Možná jsme v této debatě zasáhli důležitý nerv. Doufejme, že další investoři budou jednat podobně jako my,“ uvedla k motivaci změn v portfoliu Christine Torklep Meisingset, stojící v čele divize udržitelných investic finanční skupiny Storebrand.
„Můžeme zde vidět zajímavou paralelu s tabákovým průmyslem,“ dodala investiční manažerka. Narážela tak na obdobnou kampaň zacílenou na divestici tabákových společností z 90. let minulého století. Tehdy fondy podle nedávné studie Oxfordské univerzity prodaly podíly v tabákových firmách asi za 5 miliard dolarů.
Proti kapitálové podpoře uhelných společností se veřejně staví skupina 70 investičních subjektů s mezinárodní působností včetně dvojice největších kalifornských veřejných penzijních fondů a společnosti F&C Management s aktivy v souhrnné hodnotě přes 3 biliony dolarů. Mimo četná veřejná vystoupení tato skupina v září zaslala dopis 40 největších energetických společností na světě s výzvou ke zvážení rizik pro změny klimatu, která jejich byznys nese.
Dle dat World Coal Association pocházelo v roce 2011 z celkové primární produkce elektřiny 30,3 procenta z uhlí, což je nejvíce od roku 1969. Loňský rok ale přinesl pokles tohoto podílu na 29,9 procenta.
Státní podpora pro uhlí budoucím tabu?
Z poltické sféry tento měsíc zazněla ostrá slova proti uhlí od norské opozice, která tamní vládě doporučila úplný zákaz investic do uhlí pro národní investiční fond spravující asi 800 miliard dolarů. Fond přitom drží podíl v hodnotě 2 miliard dolarů ve největší těžební společnosti světa, (19,22 GBP, -0,34%), a další významné podíly v těžařích (3,17 GBP, -1,29%) Xstrata and (14,01 GBP, 0,04%).
Dalším vlivným odpůrcem fosilních paliv je Mezinárodní energetická agentura (IEA). Instituce s 28 členskými zeměmi a cílem zajištění energetické bezpečnosti totiž v současnosti lobbuje za omezení emise skleníkových plynů. Šéfka IEA Maria van der Hoeven minulý týden označila uhlí za „největšího kostlivce ve skříni“ v rámci mezinárodní debaty o snižování závislosti na fosilních palivech s cílem omezit klimatická rizika.
Posledním politickým políčkem je pak dnešní vyjádření sekretáře britské vlády pro energetické záležitosti, který se nechal slyšet, že Velká Británie a Spojené státy uzavřely dohodu, podle níž zastaví financování rozvoje uhelných elektráren v zahraničí. „Financování uhelných elektráren bude do budoucna možné jen za „zvláštních okolností“,“ slíbil dnes veřejně Ed Davey.
World Coal Association se však uvržení do nemilosti veřejného mínění brání. Asociace hájící zájmy největších těžařů světa podtrhuje například nezastupitelnou roli rozvoje energie z uhelných zdrojů pro zvyšování životní úrovně nejchudší populace světa. WCA proto apeluje na vlády, aby místo zákazů a omezení podpořily zvýšení efektivity uhelných elektráren, a rozvojové banky nabádá k finanční podpoře čistších technologií spalování uhlí.
Regulace emisí po roce 2020 a propad ceny aktiv
Spalováním uhlí podle odborných odhadů vzniká asi dvakrát více skleníkových plynů než při spalování zemního plynu. Pro producenty uhlí i provozovatele uhelných elektráren proto bude dvojnásob důležité, jak dopadnou právě probíhající mezinárodní jednání o nastavení limitů pro emise oxidu uhličitého po roce 2020.
Maria van der Hoeven minulý týden jménem IEA prohlásila, že pro splnění nových emisních cílů druhého stupně bude v dekádě od roku 2020 nutné každý rok snížit poptávku po uhlí o 3,5 procenta. Šéfka IEA minulý týden uvedla, že uhelné elektrárny jsou pro rozvojové země nejlevnějším zdrojem energie.
Analýza HSBC varuje, že další omezení emisí skleníkových plynů v příští dekádě, které visí ve vzduchu, může znamenat až 44% znehodnocení uhelných aktiv.
„Investoři si toto riziko stále více uvědomují. Je nasnadě, že posun k ekonomice s nízkými emisemi CO2 by byl potenciálně nejnebezpečnější právě pro uhlí,“ uvedl minulý týden Nick Robins z HSBC s tím, že někteří investoři proto již začínají ředit své dříve čistě uhelné sázky.
(Zdroj: Bloomberg, WCA, IEA, Reuters, HSBC)