Na jaře jsem tři týdny cestoval po Číně a spolu s mými kolegy jsem byl ohromen tím, jakého pokroku zde bylo dosaženo. Desítky milionů lidí se přesunuly z vesnic do obrovských měst plných mrakodrapů, protkaných moderní sítí metra a s neustálými dopravními zácpami. Ty už jsou tak velké, že některá města musela omezit provoz. Zmíněný pokrok sebou samozřejmě nese i negativa. Po mnoho dní je kvalita ovzduší pro zdraví vysoce škodlivá, většina řek se stala odpadní stokou, vodu z kohoutku nelze pít, v zemědělské půdě se hromadí nebezpečné kovy a pomalu se dostávají i do potravin. Komunistická strana vládne na základě sociální dohody, která vypadá asi následovně: „Budete zticha o demokracii, lidských právech, spravedlnosti a všech dalších západních nesmyslech a my vám zajistíme vysoký růst, který z vás jednou udělá boháče.“
V posledních měsících se ale množí důkazy, že staré dobré časy jsou pryč. Příkladem je znečištění ovzduší, které v některých obdobích převyšovalo přijatelnou úroveň až patnáctkrát. To postihuje stejně bohaté i chudé a je pravděpodobné, že už zemřely tisíce lidí s dýchacími problémy. O tom se ale v této zemi nemluví. Problém je v podstatě jednoduchý: Čína nyní spaluje asi polovinu uhlí ve světě. Na to, aby dosahovala růstu ve výši 7,5 %, by musela spotřebu uhlí ještě zvýšit. Číňané si tak budou muset vybrat: Buď vzduch, který se dá dýchat, nebo rychlý růst.
Peking stále tvrdí, že ekonomika poroste tempem 7,7 % ročně, množí se ale známky toho, že dochází ke zpomalení. Když se vláda v roce 2008 snažila o zmírnění dopadu světové krize, rozjela stimulační program ve výši 2,5 bilionu dolarů. Vznikla nová letiště, domy, vysokorychlostní dráhy a prodejní centra; mnoho z těchto projektů ale pravděpodobně nikdy nevydělá peníze, které do nich byly investovány.Vzniklý dluh místních vlád se odhaduje na 2 až 3 biliony dolarů, většina byla poskytnuta přes stínový bankovní systém a jde o čínskou verzi americké hypotéční bubliny.
Čínské pokusy o snížení znečištění a dluhů budou mít znatelný dopad na trh s ropou. Až donedávna se předpokládalo, že čínská poptávka bude dlouhodobě růst, na konci desetiletí převýší poptávku USA a nakonec bude kupovat všechnu ropu těženou v zemích OPEC. Během posledních šesti měsíců se ale objevilo mnoho důvodů pro změnu názoru. Existují technologie, které by Číně mohly umožnit vyšší spotřebu energií bez znečištění ovzduší. Bude ale trvat roky, než dojde k jejich uvedení do praxe. Chaos na Blízkém východě ohrožuje nabídkovou stranu ropného trhu, Čína ale ohrožuje hlavní zdroj růstu poptávky. Následující roky ukáží, jak bude vypadat nová rovnováha na trhu a jaký bude mít dopad na ceny.
Autorem je Tom Whipple.
Zdroj: EconoMonitor, Post Carbon Institute)