Daňová reforma navrhovaná ministerstvem financí by měla mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla podle výpočtů MF na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně, vyplývá z oficiální prezentace chystaných daňových změn MF, představené na dnešní tiskové konferenci.
Ministerstvo financí chce zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Firmám by výše daně měla zůstat na 19 procentech. Ministerstvo počítá s účinností změn od roku 2013.
"I při jednotné sazbě daně bude zdanění progresivní, a to díky stropům na sociální a zdravotní pojištění," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Cílem reformy je podle něj snížení administrativních nákladů poplatníků i státu. "Chceme ten systém celý zjednodušit. Nový systém by měl vypadat tak, že poplatník z jednoho základu na jednom formuláři pošle státu jednu částku," dodal.
Odvody na zdravotní pojištění chce ministerstvo financí omezit do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy a sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Zaměstnanci přitom budou platit více na zdravotním pojištění, a to 6,5 procenta místo dosavadních 4,5 procenta. Základní slevu na poplatníka ve výši 24.840 korun ročně budou moci využít jen zaměstnanci do výše čtyřnásobku průměrné mzdy. "Nad stropy si poplatník nebude moci slevu uplatnit," uvedl Kalousek. Odvody na sociální a zdravotní pojištění budou u zaměstnavatelů nahrazeny 32procentní daní z úhrnu mezd. Její základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň bude omezena stropem ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. "Vedlejší náklady práce tak klesnou o dva procentní body," uvedl Kalousek. U zaměstnanců je pak cílem podle ministra sjednocení základů pro daň i pojistné. Základem by měla být hrubá mzda.
Daňové zvýhodnění na dítě stoupne o 1800 korun ročně, poroste i daňový bonus na dítě. Maximální výše daňového bonusu na dítě by pak měla stoupnout z 52.200 korun ročně na 59.400 korun. Ostatní slevy mají zůstat nezměněny. Nově bude zaveden výdajový paušál ve výši 3000 korun, o který si bude moci zaměstnance snížit daňový základ. Ten by měl zohledňovat výdaje například na dopravu do práce nebo ošacení. Dříve se o něm spekulovalo jako o náhradě za zrušení daňového zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek. Podle dosavadních informací by ovšem případné zrušení podpory stravenek nebo režijek mělo být politickým rozhodnutím.
U podnikatelů zůstanou zachovány výdajové paušály 40, 60 a 80 procent. Zároveň MF snižuje výši obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, a to z jednoho milionu korun na 750.000 korun.
Firmy dále budou mít slevu na dani ve výši sražené daně z dividend, zjednodušené tvorby rezerv a opravných položek k pohledávkám.
Ministerstvo financí plánuje v rámci reformy daní postupně zrušit odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Odpočet by se měl snížit na 150.000 korun ročně ze současných 300.000 korun. Pro nové smlouvy uzavřené od roku 2012 by nebyl odpočet vůbec možný. Příspěvek státu na stavební spoření maximálně 2000 korun by měl zůstat. Takzvané refinancování hypoték nebude podle MF považováno za novou smlouvu. "Refinancování hypoték nebudeme vnímat jako novou smlouvu," uvedl Kalousek. Za zrovnoprávnění podpory bydlení pak označil návrh, že u stávajících hypoték možnost odpočtu úroků zůstane.
"Příspěvek na stavební spoření je o něco férovější, protože není určen jen na jeden typ bydlení. Může ho použít i klient, který si nechce pořídit vlastní bydlení," uvedl Kalousek. Banky případné zrušení odpočtu úroků nepovažují za příznivou zprávu. "V současné chvíli jde o návrh. Nicméně možnost odečíst si úroky z hypotéky od daňového základu je pro klienty atraktivní a přispívá k tomu, že je pořízení vlastního bydlení pro klienty dostupnější. Předpokládáme, že zrušení daňového zvýhodnění by mohlo mít negativní dopad na zájem o hypotéky, potažmo pořízení si vlastního bydlení," uvedla Vendula Voláková z tiskového oddělení České spořitelny. Generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil pak uvedl, že jakékoli případné omezení podpory hypotečního úvěrování nepovažuje za šťastné řešení.
Ministr financí Miroslav Kalousek dále uvedl, že mezi daňovými výjimkami zůstanou položky, které jsou prioritou vlády. Těmi jsou podpora vlastního bydlení, podpora altruismu, podpora zajištění ve stáří, podpora vědy a výzkumu, daňové zvýhodnění na dítě a výdajové paušály.
MF se rozhodlo v rámci změn rovněž zvýšit maximální limit pro odpočet daru na veřejně prospěšnější aktivity. U fyzických osob by měl limit stoupnout o pět procentních bodů na 15 procent, u firem chce MF jeho sjednocení na 10 procentech základu daně.
Rovněž zůstanou zachovány takové výjimky, jejichž zrušení by vyvolalo náklady na správu vyšší, než by činil dodatečný výnos, uvedlo MF. Zároveň ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že mezi daňovými výjimkami zůstanou položky, které jsou prioritou vlády. Těmi jsou podpora vlastního bydlení, podpora altruismu, podpora zajištění ve stáří, podpora vědy a výzkumu, daňové zvýhodnění na dítě a výdajové paušály. "Relativně nízká sazba zdanění je možné jen za předpokladu, že odstraníme mnoho parciálních daňových výjimek. Jsou téměř všechny ve svém důsledku diskriminační. Budou zachovány pouze uvedené priority," uvedl ministr.
Ministerstvo chce paragrafované znění změn vytvořit do konce dubna, do konce června předložit vládě. S účinností zákona počítá od roku 2013, se zdaněním hazardu ovšem již od 2012. Reforma totiž zavádí zdanění loterijních firem. Loterijní společnosti jsou v současnosti od daně zcela osvobozeny a místo toho platí povinné odvody ve výši šest až 20 procent rozdílu mezi vsazenými penězi a vyplacenými výhrami. Procentní sazba odvodu je odstupňována podle výše zmíněného rozdílu. Tyto peníze však nejsou příjmem státního rozpočtu, ale jsou posílány na tzv. veřejně prospěšné účely a žijí z nich různé neziskové organizace či občanská sdružení.
Vývoj
sazeb daně z příjmů fyzických a právnických osob:
1993 |
15 až 47 |
45 |
1994 |
15 až 44 |
42 |
1995 |
15 až 43 |
41 |
1996 |
15 až 40 |
39 |
1997 |
15 až 40 |
39 |
1998 |
15 až 40 |
35 |
1999 |
15 až 40 |
35 |
2000 |
15 až 32 |
31 |
2001 |
15 až 32 |
31 |
2002 |
15 až 32 |
31 |
2003 |
15 až 32 |
31 |
2004 |
15 až 32 |
28 |
2005 |
15 až 32 |
26 |
2006 |
12 až 32 |
24 |
2007 |
12 až 32 |
24 |
2008 |
23,1* |
21 |
2009 |
23,1* |
20 |
2010 |
23,1* |
19 |
Přehled sazeb daní z příjmů v EU (zdroj Evropská komise):
Belgie |
50 |
33 |
Británie |
40 |
28 |
Bulharsko |
10 |
10 |
ČR |
15 |
19 |
Dánsko |
51 |
25 |
Estonsko |
21 |
21 |
Finsko |
30 |
26 |
Francie |
40 |
33,33 |
Irsko |
41 |
12,5 |
Itálie |
43 |
27,5 |
Kypr |
30 |
10 |
Litva |
20 |
15 |
Lotyšsko |
26 |
15 |
Lucembursko |
38 |
21 |
Maďarsko |
32 |
19 |
Malta |
35 |
35 |
Německo |
45 |
15 |
Nizozemsko |
52 |
25,5 |
Polsko |
32 |
19 |
Portugalsko |
42 |
25 |
Rakousko |
50 |
25 |
Rumunsko |
16 |
16 |
Řecko |
40 |
25 |
Slovensko |
19 |
19 |
Slovinsko |
41 |
20 |
Španělsko |
45 |
30 |
Švédsko |
25 |
26,3 |