Již ve III. čtvrtletí pravděpodobně začlení aktiva GasNet definitivně do svého portfolia a získá tak strategické aktivum v procesu dekarbonizace výrobního portfolia a rozvoje sítí pro distribuci plynu a v budoucnu vodíku. Jasněji v otázce odprodeje polských uhelných aktiv by mohlo být do konce roku po čerstvém obdržení závazných nabídek, podobně o atraktivitě projektu těžby lithia a finální podobě jeho zpracování. Za silnými čísly druhého kvartálu a celého prvního pololetí Skupiny jsou konec odvodů z nadměrných tržeb, stále silný výsledek tradingu i zlepšení hospodaření segmentu Prodej. „Obecně bych hodnotil výsledky za první pololetí jako velmi dobré, výsledky jsou nad očekáváním takřka všech analytiků,“ říká v rozhovoru pro Patria.cz finanční ředitel Martin Novák. Jak se dívá na nejlepší strategii neznámého vývoje tržních cen elektřiny? Jaké jsou nejbližší kroky v jaderném tendru?
Patria.cz: doručil po polovině roku hlavní čísla hospodaření nad očekáváním trhů za současného dílčího zlepšení výhledu. Vyzdvihněte pro nás na úvod hlavní trendy hospodaření v prvním pololetí a váš pohled na hlavní faktory.
Za první pololetí jsme dosáhli vyššího provozního zisku EBITDA o 6,8 miliardy korun v celkové výši 69,2 miliardy korun, tedy meziroční zlepšení o 11 %. Na úrovni čistého zisku jsme se dostali na 21,1 miliardy korun, což je meziroční snížení o 5 %.
Hlavní důvody zlepšení na provozním zisku jsou dány několika faktory. Prvním z nich je již neexistence odvodů z nadměrných tržeb, které za celý rok 2023 dosáhly 10 miliard korun. Pro meziroční srovnání je důležité také loňské rozložení těchto odvodů, bylo to 10 miliard v prvním čtvrtletí, jedna miliarda ve druhém čtvrtletí a minus jedna ve třetím a čtvrtém, tedy celkem 11 miliard za srovnatelnou první polovinu roku 2023.
Dalším faktorem je meziročně o 3,2 miliardy korun nižší příspěvek sub-segmentu trading, z toho ale na proprietary tradingu, tj. vlastním spekulativním obchodování jsme v I. pololetí 2024 vydělali stále velmi nadstandardních 3,9 miliardy korun versus 5,2 mld. Kč loni. Zbytek meziroční změny je přecenění derivátových obchodů. Za rok 2023 jsme měli rekordní výsledek z tradingu 9,4 miliardy korun a musím znovu připomenout, že „běžný“ přínos je kolem půl až jedné miliardy Kč ročně při standardní volatilitě na trhu.
Pokles o 1,5 miliardy v segmentu Těžba je dán velmi teplou zimou a nižšími cenami uhlí ve srovnání s rokem 2023, což dopadá na poptávku po uhlí z tepláren i na poptávku externích odběratelů.
Zlepšení na distribuci, která je z definice velmi stabilním segmentem, o 1,4 miliardy korun je spojeno s tím, že loni jsme měli negativní korekční faktor ve výši 1 miliardy korun za elektřinu, dodanou domácnostem v covidovém roce 2021, kdy spotřeba domácností byla nestandardně vyšší. Zbylá část růstu odráží růst výnosů z titulu vyšších investic do distribuční sítě.
V segmentu Prodej máme zlepšení o 0,6 miliardy korun zejména na prodeji elektřiny i plynu a na ESCO službách jak v Česku, tak zahraničí.
Obecně bych výsledky za první pololetí hodnotil jako velmi dobré, které jsou nad očekáváním takřka všech analytiků.
Graf: Upravený výhled po 2Q/1H24
Zdroj: Prezentace k 2Q/1H24 výsledkům
Patria.cz: Před publikací výsledků byl trh/analytici rozdělen v očekávání, zda dojde na potvrzení výhledu či jeho zlepšení s tím, že pravděpodobněji vyznívalo zlepšení „jen“ na EBITDA úrovni beze změny na úrovni čistého zisku, které jste nakonec právě takto oznámili. Rozklíčujte prosím pro nás hlavní faktory, které vedly k úpravě výhledu tak, jak jste jej nastavili.
Výhled pro EBITDA jsme zúžili a zvedli z původních 115 až 120 miliard korun a tedy s rozpětím 5 miliard korun na 118 až 122 miliard korun a tedy s rozpětím 4 miliard korun. Úprava výhledu je založena na několika faktorech.
Jedním z nich je vyšší zisk z obchodování s komoditami – trading, ač je v absolutní výši nižší než loni. Dále máme nižší náklady na odchylky spotřeby zákazníků – tedy ceny dokupů elektřiny či prodejů elektřiny pokud je výsledná spotřeba koncových zákazníků jiná než základní objem odvozený z teplotních normálů. Očekáváme také vyšší nasazení uhelných elektráren a úspory v oblasti stálých nákladů. Toto vše dohromady nám umožnilo zvednout celoroční výhled EBITDA.
Na čistém zisku je interval relativně široký 25 až 30 miliard korun s tím, že řádově miliarda korun, vydělaná na provozech, které podléhají dani z nadměrných zisků, se promítá do čistého zisku pouze 19 procenty (běžná daň z příjmu je 21 % a daň za nadměrných zisků je dodatečných 60 %). Navíc existuje řada položek za provozním ziskem typu úrokové náklady a výnosy nebo úroky z jaderných a nejaderných rezerv, kurzové rozdíly a přecenění finančních derivátů, či změny výše odložených daní. Proto nám komunikované rozpětí na čistém zisku přijde stále adekvátní.
Patria.cz: Můžete specifikovat očekávaný efekt zdanění z nadměrných zisků?
Za loňský rok jsme odvedli daň z nadměrných zisků ve výši řádově 30 miliard korun a odvody z nadměrných tržeb výroby dosáhly řádově 10 miliard korun.
Odvody se v roce 2024 již neaplikují. Na dani z nadměrných zisků letos očekáváme rozpětí 27 až 34 miliard korun v závislosti na tom, jak finálně dopadne EBITDA a výsledný základ daně.
Patria.cz: Pro část trhu jsou překvapením stále spíše vyšší tržní ceny elektřiny. Disponuje nějakým „expertním“ dlouhodobým rámcovým výhledem, kde vidí tržní ceny elektřiny na delším horizontu?
Z našeho pohledu a opakuji to dlouhodobě je nejlepší indikací trh sám, a i vy jste uvedl, že poslední vývoj experti nečekali. Nám se dlouhodobě osvědčuje strategie předprodeje elektřiny naší výroby na tři roky dopředu, zajištění pozic, například s prodejem uhelné elektřiny obratem zamknout spread nákupem uhelné povolenky.
Dvěma zásadními faktory zůstávají cena plynu a cena povolenky. Nedávno jsme viděli ceny povolenky u 100 EUR/t, dnes jsou cca 70 EUR/t. Tedy pokles o třetinu. Volatilita zůstává vysoká. Podobně u elektřiny jsme viděli pokles a následně postupné drobné nárůsty. Dnes jsou tržní ceny elektřiny na příští rok lehce pod 100 EUR/MWh s poklesem někam k 80 až 70 EUR pro dodávky v dalších letech.
Průměrné tržní ceny elektřiny, pokud nedojde k nějakému šoku na trhu, budou dle většiny analytiků v dlouhém horizontu klesat. Průměrnou prodanou cenu elektřiny na letošek budeme mít někde mezi 132 až 136 EUR za MWh, pro 2025 máme zatím zajištěno cca 71 % očekávané výroby za cenu 120 EUR/MWh, pro rok 2026 máme zajištěno cca 40 % výroby za cenu 97 EUR/MWh. Samozřejmě se výsledná průměrná realizační cena ještě zpravidla vylepšuje prodejem menší části neprodané části elektřiny za spotové ceny v průběhu daného roku s ohledem na aktuální obchodní příležitosti na trhu.
Graf: Zajištění tržních rizik výroby 2025 -2028
Zdroj: Prezentace k 2Q/1H24 výsledkům
Patria.cz: V rozhovoru o kvartál zpět jste avizoval dokončení akvizice aktiv GasNet v průběhu druhé poloviny 2024. Máte již přesnější odhad? Lze očekávat, že výsledky hospodaření za 3Q 2024 budou již zahrnovat čísla z této akvizice?
Ano, GasNet bychom měli definitivně převzít a začlenit do svého portfolia již na přelomu srpna a září. Konsolidace finančních výsledků GasNet do hospodaření Skupiny bude zahájena až po closingu celé transakce a převzetí kontroly nad aktivy.
Patria.cz: Zůstaňme ještě u plynu. Můžete nastínit záměry v oblasti případných dalších „plynových“ investic nejen kolem získaného GasNetu?
GasNet je z našeho pohledu skvěle fungující firmou, která má s řadu synergií. Jeho vlastnictví bude výhodou například při plánovaném budování plynových elektráren a nahrazování tepláren.
Obecně u plynu plánujeme využití této komodity jako přechodný zdroj po odstavení uhelných elektráren, a to zejména v našich teplárenských lokalitách. Již pracujeme na lokalitě Mělník, všechny další budou následovat.
Co se týká výroby čistě elektřiny z plynu, tam čekáme na schválení kapacitních mechanismů tak, abychom měli garanci, že budeme schopni zaručit nějakou minimální návratnost výstavby těchto zdrojů. U teplárenských zdrojů je již toto téma vyřešeno.
A znovu, do tohoto všeho zapadá akvizice GasNetu, který vlastní distribuční soustavu ve velké části České republiky a pokrývá naše lokality. To je jedna z velkých synergií.
Patria.cz: Rozhodnutí padlo v jaderném tendru. Jaké budou nejbližší reálné kroky ?
Jak víme, 17. července bylo vládou rozhodnuto o výběru preferovaného uchazeče (jihokorejské KHNP – pozn. red.), se kterým budou probíhat další jednání v průběhu tohoto roku až počátku příštího roku tak, aby v průběhu prvního kvartálu 2025 mohla být podepsána smlouva.
Do toho běží jednání o formě financování šestého bloku. Máme již notifikaci na pátý blok, ale bylo – logicky – rozhodnuto o výstavbě dvou bloků. Pracujeme tedy na schématu financování a následné notifikaci pro šestý blok. Je pravděpodobné, že model financování bude podobný.
Patria.cz: Ještě k jádru. Můžete nastínit, jaká je EBITDA marže současných jaderných bloků a s čím počítáte z pohledu efektu na hospodaření u bloků nových?
Marže jaderných bloků je vysoká. Je to díky tomu, že nepotřebují povolenky CO2. Je to hlavní ziskové aktivum a vidíte to v našich výsledcích. Kdybych měl říct konkrétní číslo, EBITDA jaderných zdrojů za první pololetí je 34,3 miliardy korun, celková EBITDA Skupiny je 69,2 miliardy korun, je to tedy řádově polovina. Při hodnocení marže je přirozeně nutné zohlednit i celkovou výchozí a průběžné investice, které jsou samozřejmě kapitálově náročné.
Co se týče nových jaderných bloků, právě proto, že jde o velmi dlouhodobou a rizikovou investici, byl zvolen model financování ze strany státu návratnou finanční výpomocí a následně bude mít společnost obstarávající výstavbu, tedy Elektrárna Dukovany II, zajištěnu návratnost investovaného kapitálu a schopnost splatit výpomoc pomocí CfD kontraktu (Contract for Difference). Ten zaručí, že v jakémkoli scénáři bude schopna dostát svým závazkům, realizovat přiměřený zisk odpovídající primárně riziku vlastní výstavby, ale hlavně společnosti Elektrárna Dukovany II zaručí návratnou finanční výpomoc splatit. Vše ostatní nad bude inkasovat stát a z toho vyplývá, že z hlediska budoucí EBITDA efekt na hospodaření Skupiny zdaleka nemůže být takový, jako u stávajících jaderných zdrojů, které dnes vlastní a provozuje na tržním principu.
Patria.cz: Jaký je aktuální stav odprodeje uhelných aktiv v Polsku?
V Polsku jsme na konci července obdrželi několik závazných nabídek. Nyní postupujeme do fáze jednání s vybranými uchazeči a nejpozději do konce roku budeme vědět, zda a koho jsme vybrali, nebo zda se prodej neuskuteční a budeme pokračovat v dalších krocích v té lokalitě.
Patria.cz: Došlo k výraznějšímu posunu v tématu těžby lithia na Cínovci?
V současnosti probíhá aktualizace studie proveditelnosti po rozhodnutí, že zpracující závod pro vytěženou horninu nebude v původně plánovaném areálu hned v podhůří Krušných hor, ale v lokalitě elektrárny Prunéřov, kde máme dostatek volných vhodných pozemků. Důvodem rozhodnutí byly zejména hlukové limity i potenciální zatížení tamní lokality jako takové. Zároveň v lokalitě elektrárny Prunéřov zůstává dostatek místa pro další potenciální projekty typu solární elektrárny nebo i gigafactory. Bližší výsledky včetně vyhodnocení ekonomické návratnosti celého projektu pro bychom mohli mít na konci roku.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996–2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny , od května 2008 členem představenstva a od října 2011 do prosince 2019 byl také místopředsedou představenstva , a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.