komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v březnu zvýšily o 0,1 %, tedy stejně jako v únoru. Meziroční inflace se posunula na 2,5 % z únorových 2,3 %. Není nijak překvapivé, že k růstu indexu spotřebitelských cen přispěly zejména dražší pohonné hmoty. To zaregistroval každý, kdo se stavil u benzínky. Opačným způsobem do vývoje inflace zasáhlo tradiční pokles cen rekreačních pobytů na horách. Přece jen březen již nepatří do hlavní zimní sezóny. Inflace se po 23 měsících vrátila do cílového koridoru České národní banky.
Pohonné hmoty v březnu zdražily o 3,0 %. Příčiny dražšího benzinu tkví v růstu cen ropy a ropných produktů na světových burzách a oslabením kurzu koruny vůči americkému dolaru. Barel severomořského Brentu se v březnu obchodoval v průměru o 9,7 % dráže než v únoru. Koruna vůči dolaru oslabila v průběhu března o 74 haléřů. Co se týče cen na rotterdamské burze, tuna Naturalu 95 se v korunovém vyjádření prodávala v polovině března za 9 600 korun, zatímco v polovině února to bylo o 800 korun méně.
Ve stejném rozsahu jako pohonné hmoty, ale s opačným znaménkem byla inflace v březnu ovlivněna poklesem cen cestovních kanceláří a hotelů na horách. Březnem začíná tříměsíční období „mrtvé sezóny“ pro rekreační průmysl a ceny postupně klesají. Nahoru půjdou ceny zase až v létě.
Nejdůležitější hádankou inflace v každém měsíci jsou potraviny. Tentokrát se jejich ceny zvedly o 0,1 %. Vyšší cifry se objevily na cenovkách u mléka, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny a svůj potenciál ještě nevyčerpal „bramborový efekt“. Ceny masa a uzenin klesaly, jen vepřové víceméně stagnovalo před výrazným zdražením, která nás čeká v následujících týdnech.
Návštěvníci restauračních zařízení jistě s nelibostí zaregistrovali zdražení piva o 1,1 %. Vzhledem k tomu, že pivo má v ČR dlouholetou tradici, ale také poměrně velkou váhu ve spotřební koši (2 %), zanechal růst cen piva stopu i v celkové inflaci.
Posunem na 2,5 % se inflace po téměř dvou letech vrátila do pásma, jež ČNB vyhlásila za inflační cíl. Toto pásmo je klesající: od 3-5 procent v lednu 2002 do 2-4 procent v prosinci 2005. Příslušný cílový interval pro březen 2004 je tedy 2,45 % až 4,45 %. Vyčítat centrální bance neplnění inflačního cíle by nemělo smysl. ČNB by se vymluvila. A právem. Podstřelování bylo důsledkem nízkých cen potravin, příznivého vývoje cen pohonných hmot, razantního posílení koruny v roce 2002, ale především absence deregulace nájemného a nízké změny ostatních regulovaných cen. Všechny tyto prvky jsou uvedeny ve výjimkách vyvazujících ČNB z odpovědnosti za splnění inflačního cíle. Nicméně klesaly také ostatní ceny v české ekonomice. Korigovaná inflace bez pohonných hmot, nejlepší český ekvivalent jádrové inflace, dnes stále činí pouze 0,4% (meziroční změna; výpočty Patria Online). Ani zde byste ČNB ovšem nenachytali. Úrokové sazby sice jsou už tři čtvrtě roku stabilní, uvolnění měnových podmínek ale zajišťuje oslabení nominálního i reálného efektivního kurzu koruny. Postupné uzavírání mezery výstupu a růst jádrové inflace by měly vést ke zmírnění akomodativního postoje měnové politiky. Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v dubnu je velmi nízká (zhruba desetiprocentní). V červenci by mohlo přijít první zvýšení o 25 bazických bodů, v říjnu či prosinci posun o dalších 25 bodů.
David Marek, Patria Online