Podle výběrového šetření pracovních sil, jehož výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad, pracovalo v české ekonomice ve 3. čtvrtletí 4.714 tis. osob, což je o 16,8 tis. více než ve 2. čtvrtletí, ale o 10,4 tis. více než loni stejnou dobou. Počet nezaměstnaných vzrostl na 420,4 tis. osob z 419,1 tis. ve 2. čtvrtletí. Před rokem šetření ČSÚ zjistilo 409,1 tis. osob hledajících zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO činí 8,2 %, tj. stejně jako ve 2. kvartálu.
Za poklesem zaměstnanosti v posledním roce stojí především snižující se počet podnikajících osob. Počet podnikatelů se zaměstnanci klesl o 5,4 tis. osob, počet podnikatelů bez zaměstnanců se snížil o 7,7 tis. osob. Změny podmínek pro podnikání uskutečněné v rámci reformy veřejných rozpočtů (minimální daň, změna vyměřovacího základu pro OSVČ) patrně přeci jen ovlivnily trh práce. Naopak počet zaměstnanců se v posledních čtyřech čtvrtletích zvýšil o 7,6 tis. osob.
V regionálním srovnání se nejvíce zvýšila zaměstnanost v Libereckém kraji (+2,0 %), největší pokles byl zaznamenán v Olomouckém kraji (-4,0 %). Podle oborového členění nejvíce zaměstnanců přibylo ve zdravotnictví (21,2 tis. osob) a nejvýrazněji klesla zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu (-13,3 tis. osob).
Důvodem meziročního poklesu zaměstnanosti není jen zvýšení nezaměstnanosti, ale také snížení míry ekonomické aktivity (podíl všech ekonomicky aktivních na celkové populaci ve věku 15 a více let). Loni ve 3. čtvrtletí činila míra ekonomické aktivity 59,4 %, nyní je 0,2 procentního bodu nižší. Míra ekonomické aktivity v ČR dlouhodobě klesá. Příčin je několik. Mezi klíčové patří zvýšení počtu osob v předčasném starobním důchodu a zvýšení počtu studentů vysokých škol a vyšších odborných škol.
Obr.: Posledních deset let na trhu práce v ČR
Zdroj: ČSÚ, Patria Online
|
„Neotesaná“ data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti nám toho ovšem příliš nesdělí. Například ve 3. čtvrtletí se počet nezaměstnaných snížil na 420,4 tis. z 419,1 tis. osob. Ve 2. čtvrtletí. Sezónně očištěná data (Census X12) ovšem ukazují na pokles nezaměstnanosti o 9,9 tis. osob na 418,8 tis. osob. Klíčovou informaci o stavu trhu práce potom přináší rozklad na cyklickou a strukturální část nezaměstnanosti. Cyklická složka se ve 3. čtvrtletí snížila zhruba o 16 tis. osob, zatímco strukturální nezaměstnanost stoupla o 6 tis. osob. Vzhledem k tomu, že se česká ekonomika v současnosti pohybuje v blízkosti svého potenciálu (ve smyslu NAIRU), je naprostá většina nezaměstnanosti v ČR strukturálního charakteru (včetně frikční nezaměstnanosti). Z obrázku je patrné, že nárůst strukturální nezaměstnanosti se zastavil v roce 1999 a od té doby kolísá kolem osmi procent.
Poklesu strukturální nezaměstnanosti brání řada faktorů. Jedním z nich je situace na trhu s nájemním bydlením. Vládní politika se zaměřila na podporu vlastnického bydlení, zatímco trhu práce by daleko více prospělo postupné uvolňování trhu s nájemním bydlením. Průvodním jevem této distorze jsou nízká mobilita pracovních sil a vysoké regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Další nemocí českého trhu práce je oborový nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Nestačí mít dostatek kvalifikovaných pracovních sil, ale vhodně kvalifikovaných lidí. K nezaměstnanosti přispívá také systém daní a sociálních dávek, který pro osoby s nízkými příjmy vytváří „past chudoby“, kdy je výhodnější spoléhat na sociální dávky než hledat zaměstnání. Alespoň částečně by tento problém měly omezit slevy na dani. V neposlední řadě lze za překážku na českém trhu práce označit také příliš restriktivní zákonnou regulaci. Opatření zavedená ve víře ochránit zaměstnance často vedou k tomu, že pracovní místo ani nevznikne.
Pružně fungující trh práce je velmi důležitým parametrem pro úspěšný vývoj malé otevřené ekonomiky jako je Česká republika. Podmínky na trhu práce dále získají na významu po přijetí eura. Při absenci autonomie nástrojů měnové politiky, úrokových sazeb a směnného kurzu, zůstane absorpce vnějších ekonomických šoků na fiskální politice a trhu práce.
David Marek, Patria Online