Ministerstvo financí zhoršilo výhled českého ekonomického růstu v letošním roce na dvě procenta, v lednu čekalo 2,3 procenta. K poklesu významně přispělo zavedení amerických cel na automobily, ocel a hliník, uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Makroekonomická prognóza nezohledňuje dvacetiprocentní všeobecné clo vůči Evropské unii, které americký prezident Donald Trump minulý týden vyhlásil, ale ve středu oznámil jeho odložení o 90 dnů.
Stanjura uvedl, že prognóza kromě sektorových cel zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která USA uplatňují proti většině zemí světa. Upozornil však, že s ohledem na celní politiku Spojených států panuje velká míra nejistoty ohledně hospodářského vývoje. "Není k dispozici dostatek dat a situace se mění ze dne na den," řekl.
Pokud by všeobecná cla ve výši 20 procent platila, vzrostl by letos český hrubý domácí produkt o 1,6 procenta, uvedlo ministerstvo financí. Příští rok by byl hospodářský růst za těchto podmínek 1,7 procenta. Pokud by USA od této výše všeobecných cel ustoupily, vzrostl by příští rok HDP o 2,4 procenta.
Stanjura zdůraznil, že Česko nemá zájem o celní válku mezi EU a USA. "Budeme se jako Evropa snažit, aby cla šla zpátky na úroveň před nástupem Donalda Trumpa, nebo jsme nabídli velkorysejší řešení dobré pro oba dva kontinenty, abychom ta cla měli nulová," řekl. Upozornil, že náklady celní války platí spotřebitelé ve všech dotčených zemích.
Na inflaci by americká cla významný vliv mít neměla. V letošním roce ji ministerstvo odhaduje 2,4 procenta, v příštím roce 2,3 procenta.
Ministerstvo financí předpokládá, že hospodářský růst, který letos zrychlí z loňských 1,1 procenta, nadále potáhne spotřeba domácností. Měla by se zvýšit o 3,6 procenta, přispěje k tomu i očekávaný růst reálné mzdy o zhruba čtyři procenta. Nezaměstnanost podle ministerstva zůstane nízká. Proti lednové predikci ministerstvo zhoršilo odhad růstu investic na 0,7 procenta z předchozích 2,8 procenta. Důvodem je zejména nejistota firem, ke které přispívá i riziko obchodních válek.
MF letos čeká deficit českých veřejných financí 2,2 pct HDP jako loni
Deficit českých veřejných financí by letos měl být stejně jako v loňského roce 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V příštím roce klesne na dvě procenta HDP, uvedlo dnes ministerstvo financí v makroekonomické prognóze. Celkové zadlužení veřejného sektoru by letos mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Saldo veřejných financí i míra zadlužení by tak i v letošním roce měly odpovídat maastrichtským kritériím pro zavedení společné evropské měny. Vláda se ale ve středu rozhodla zatím termín vstupu Česka do eurozóny nestanovovat. Mimo jiné upozornila na přetrvávající strukturální rozdíly mezi českou ekonomikou a eurozónou a na rozdíly v cenové a mzdové hladině.
V roce 2026 očekává ministerstvo financí další zvýšení celkového dluhu na 45,1 procenta HDP. Jeho výše se ale nepřiblíží dluhové brzdě nastavené na 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes také řekl, že bude pro rozpočet na příští rok navrhovat obranné výdaje zhruba 200 miliard korun, což bude odpovídat 2,3 procenta HDP. Ve střednědobém výhledu na rok 2027 by měly být obranné výdaje 225 miliard korun, což by odpovídalo 2,45 procenta HDP. Zvyšování souvisí s vládním plánem do roku 2030 dosáhnout obranných výdajů ve výši tří procent HDP. Loni Česko poprvé splnilo závazek vůči Severoatlantické alianci dávat na obranu dvě procenta HDP.
Zdroj: čtk