Volby do Evropského parlamentu se staly v Česku hlasováním proti vládě a kabinet Petra Fialy (ODS) prohrál, tak hodnotí výsledky evropských voleb politologové, které oslovila ČTK. Třetím místem za vítězným opozičním hnutím ANO a koalicí vládních stran Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) překvapilo hnutí Přísaha kandidující spolu s Motoristy. Opoziční sněmovní Svoboda a přímá demokracie (SPD) měla naopak neočekávaně slabý výsledek, podle politologů jsou možná lidé už touto stranou unaveni.
ANO získalo přes 26 procent hlasů a sedm mandátů europoslanců, zatímco druhá koalice Spolu měla zhruba 22 procent a šest mandátů. Starostové a Piráti, kteří jsou také součástí kabinetu, získali dohromady tři mandáty, takže vládní strany budou mít devět europoslanců. Zbylé opoziční strany nebo uskupení kritizující vládu mají pět mandátů, takže spolu s ANO obsadí v Evropském parlamentu 12 křesel. "Leitmotivem voleb je drtivá porážka vlády. Ukazuje to, že nespokojenost s vládou je silná," řekl politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
Větší podpora protivládních stran souvisí podle politologa Ladislava Mrklase z pražské Vysoké školy CEVRO s rekordně vysokou volební účastí. K letošním volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku 36,45 procenta oprávněných voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie. "Čím vyšší volební účast bude, tím více bude nabírat opozice, ať už jakéhokoli typu," uvedl Mrklas. "Výsledek Spolu je v situaci, kdy jde o hlavní vládní formaci, v situaci nepopulární vlády, po energetické krizi a s jen s pomalu rostoucí ekonomikou patrně maximum možného. Dovnitř Spolu je důležité, že se neodehrála žádná 'kroužkovací revoluce' a všechny tři strany mají přiměřený mandátní zisk," sdělil politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Třetí místo ve volbách obsadila koalice uskupení Přísaha a Motoristé s podílem více než deset procent hlasů a dvěma mandáty. Čtvrté bylo uskupení Stačilo! vedené předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Získalo také skoro desetinu hlasů a dva mandáty. "Přeskupení na straně opozice je poměrně velké. Jednak Přísaha s Motoristy a vlastně taky uskupení Stačilo!, tedy v zásadě komunisté, předčili očekávání většiny analytiků a průzkumů. A naopak SPD může být velmi ráda, že se tam nakonec dostala. Navíc (lídr SPD) Petr Mach propadl na preferenční hlasy," řekl Mrklas.
Vzájemná konkurence mezi opozičními stranami ubrala podle Kopečka hlasy ANO. "Zjevně se o řadu voličů ANO přetahovalo s menšími radikálními subjekty a úspěch Přísahy a Motoristů a Stačilo!, které měly v čele někoho, kdo byl mediálně hodně viditelný, zjevně ovlivnil menší úspěch ANO. Podobně jako u ANO to platí u SPD, opět fungovala velká personální a tematická konkurence euroskeptických stran, která málem poslala tuto stranu mimo Evropský parlament," sdělil.
Sněmovní opoziční hnutí SPD v koalici s Trikolorou přesáhlo těsně hranici pěti procent hlasů pro vstup do Evropského parlamentu a získalo jeden mandát. "Ukazuje to, že SPD už je považována téměř za stranu establishmentu. Je v politice dlouho a de facto za tu dobu nic nedokázala. A ta únava z SPD pak možná pomohla Stačilo! a Motoristům," řekl Šaradín. Lze tak podle Mrklase očekávat přiostření boje mezi opozičními stranami navzájem.
Slabý výsledek SPD podle Mrklase neohrozí pozici Tomia Okamury jako šéfa strany. "Je to spíše varování propříště před experimentováním s někým, jako je Petr Mach, kdo do strany nepatří a byl dříve spojován s někým jiným. Ukazuje se, že SPD je prostě strana jednoho muže - tam, kde není Okamura, není nikdo," dodal. Jedničkou evropské kandidátky SPD s Trikolorou byl někdejší europoslanec Petr Mach (SPD), který v minulosti vedl Svobodné. Do Evropského parlamentu se nyní nedostal, díky preferenčním hlasům získal jediný mandát pro SPD její stávající europoslanec Ivan David.
Krajní pravice v EP posílí, nejvíce si pohorší frakce Zelených
Krajní pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených, vyplývá z odhadů po uzavření volebních místností a z částečných výsledků eurovoleb. Velkého úspěchu dosáhla krajní pravice zejména ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron již oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.
Středopravá EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 191 mandátů, což je o 15 více než doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty (což je o čtyři méně). Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 83 mandáty, což je o 19 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.
Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o dva mandáty méně, než měla doposud, tedy 35. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 50 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.
Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.
Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé unii 50,66 procent.
Francouzský prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné parlamentní volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice označil Macron za nebezpečí pro Francii. Podle odhadů ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se ziskem asi 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona má okolo 15 procent.
Eurovolby v Německu se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz úspěch CDU/CSU v Německu označil i za vítězství v Evropské unii, protože kandidátku vedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
V Itálii volby podle odhadů vyhrála vládní strana Bratři Itálie (FdI) premiérky Georgii Meloniové se ziskem mezi 26 a 30 procenty, druhá skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 21 až 25 procenty. Třetí je s deseti až 14 procenty Hnutí pěti hvězd (M5S).
Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi.
Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána získala 43,5 procenta hlasů a proti minulým volbám si pohoršila. Nejsilnější opoziční strana TISZA má 31 procent, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.
V Polsku vyhrála Občanská koalice premiéra Donalda Tuska se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících, ukázaly odhady. Na třetím místě za dvojicí dominantních sil polské politické scény, mezi nimiž se v předvolebních průzkumech rozdíl pohyboval v rozmezí statistické chyby, bude zřejmě krajně pravicová Konfederace s 11,9 procenta. Následuje centristická Třetí cesta s 8,2 procenta a Levice se 6,6 procenta.
Volby v Rakousku těsně vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 24,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. S odvoláním na předběžné výsledky to oznámila agentura APA. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála.
Ve Španělsku zvítězili opoziční lidovci (PP) se ziskem 34,2 procenta hlasů před vládními socialisty (PSOE) s 30,2 procenta. Ukazují to předběžné výsledky, o nichž informuje server listu El País. Pro Lidovou stranu výsledek znamená zisk 22 z celkem 61 křesel vyhrazených Španělsku. Při volbách v roce 2019 dosáhla jen na 12. Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedra Sáncheze zůstane na dosavadních 20 mandátech.
V Nizozemsku ve volbách do EP podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném EP totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.
Řecké volby vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. V Chorvatsku uspělo centristické vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), v Bulharsku konzervativní Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB).
Evropské hlasování ve Švédsku podle předběžných výsledků vyhráli opoziční sociální demokraté s 25,1 procenta hlasů před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,4 procenta. V Dánsku uspěla opoziční Socialistická lidová strana s 17,2 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,6 procenta. Ve Finsku vyhrála vládnoucí Národní koaliční strana (KOK) - má 24,8 procenta hlasů.