Potřebujeme více nebo méně Evropy? Proč se z Green Dealu stalo takové zaklínadlo? Proč by vůbec nebylo od věci zrušit právo veta? Jaké to je být úředníkem v Bruselu? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Karel Barták, dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu, později úředník Evropské komise, také publicista a expert na EU. Na úvod tři tradiční otázky pro hlavního ekonoma Patrie Honzu Bureše, tentokrát: mzdy, fotbal, euro a koruna.
Rychlý růst mezd, domácnosti reálně bohatnou
„Je to dobrá zpráva pro domácnosti, ale má své háčky, jedním z nich je přetrvávající vysoká inflace zejména ve službách,“ uvádí první téma Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Mzdy porostou pravděpodobně ještě rychleji v dalších částech tohoto roku a celkově reálná mzda letos může vzrůst přes 5 procent. Pokud to dáme dohromady s tím, že domácnosti mají z minulých let stále relativně vysoké úspory, zadělává to na poměrně velký restart poptávky a vidíme to na službách, kultuře, rekreaci,“ shrnuje Bureš. Podle ekonoma to Českou národní banku povede k opatrnosti při snižování sazeb ve druhé polovině roku.
Podpoří fotbalové euro německou ekonomiku?
„Německu se možná nespravedlivě říká nemocný muž Evropy. Jednak se jeho ekonomika chová cykličtěji a ve výkyvech výrazněji, pak bylo v posledních letech zodpovědnější z pohledu řízení financí,“ zmiňuje Jan Bureš. „Myslím si, že nijak výrazně,“ říká pak na adresu fotbalového mistrovství. Jako omezené vidí investice, které si německé euro vzalo oproti například Polsku a tamnímu budování základní infrastruktury typu dálnic a celkově zásadnějším investicím ve spojení s minulým sportovním svátkem v zemi.
Euro i koruna po evropských volbách ztratily
Dalším tématem jsou evropská aktiva, která jsou podle Bureše po evropských volbách a jejich výsledku pod tlakem. „Zejména kvůli dalšímu vývoji politiky ve Francii, kde je ve hře výrazná změna s potenciálem obratu rozpočtové zodpovědnosti a dalších atributů. Francie je dnes jedním z mála trhů v záporu od počátku roku,“ vymezuje Bureš.
Dopady na korunu i euro vidí Jan Bureš dočasné, dopad na dluhopisy a obecně rizikovější aktiva v eurozóně pak delší.
Jak nahlíží Karel Barták na evropské volby
„Karel Barták, dlouholetý novinář agentury ČTK zpravodaji v Bruselu a expert na Evropskou Unii. Mimo jiné, dříve působil i Moskvě, poté strávil mnoho let jako úředník v Evropské komisi na generálním ředitelství pro vzdělávání a kulturu. Dnes se stále zabývá publicistikou,“ představují hosta moderátoři podcastu.
Při pohledu do světa se témata, jimiž se v Česku v evropských volbách politické strany snažily oslovovat voliče, nezdají být tak překvapivá. Týkala se zejména Zelené dohody (European Green Deal) a migrace. „Taktika se lišila od většiny ostatních evropských zemí, kde převládala témata životní úrovně nebo klimatu. V konverzaci se dostalo i na migraci, ale ta nebyla prioritou dokonce ani v zemích, kde je migrační tlak znatelný. Je pozoruhodné, že tato témata nejenže přilákala největší pozornost aktérů ve volbách, ale zněla do uší voličů převážné velmi negativně,“ říká na úvod Karel Barták. Negativně znamená s odporem k Evropské Unii.
Uskuteční se politické sliby? Green Deal nelze zrušit jako celek, ale…
Korekce v tématu Green Dealu podle Karla Bartáka v příštích letech přijdou. „Mnoho lidí věří, že si Evropská komise něco nereálného a zlého vymyslela a ostatní to teď musí napravovat. Co mnoho lidí neví je, že jakmile Evropská komise má legislativní návrh, obvykle se opírá o postoj dosti významné skupiny států. Každý návrh je doprovázen takzvaným impact assessmentem, který vyhodnocuje dopad a následky toho návrhu. Může se stát že v nějakém takovém idealismu i vlády něco schválí, co se potom ukáže jako nepraktické, obtěžující a jako příliš komplikované v dané době zvlášť když potom projdete obdobím katarze jako je covid, energetická krize a inflační smršť,“ vysvětluje technickou rovinu Barták.
Dojde k většímu obratu ve směřování evropské politiky?
Dle názoru Karla Bartáka můžeme očekávat zatáčku ve změně směru Evropské politiky. Hlavní legislativní akty jsou již schválené, ať jde o emisní povolenky, obnovitelné zdroje nebo téma zateplování budov, takže nelze čekat debatu o opuštění Green Dealu jako celku. Tento týden se pak v Lucemburku ministři životního prostředí dohadují na zákoně o ochraně přírody, který kdysi vyvolával velké problémy. Zákony budou nadále platit, změna nastane v implementaci, soudí Barták. „Myslím si, že bude tendence v tom pokračovat, ale netlačit tolik na pilu a zároveň hodně klást důraz na otázku konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, průmyslu, a to, jak z hlediska války kterou máme za rohem, tak zejména z hlediska toho postavení evropské ekonomiky ve světovém měřítku,“ soudí Karel Barták.
Přísná reakce trhů na evropské volby
Kdyby bývala přišla ultra-pravicová vlna, trhy by po evropských volbách procházely ještě mnohem horší reakcí, soudí Barták. Jelikož volby ale podle něj dopadly dle předpokladu, nejvarovnější signál přišel z Francie, kde prezident Macron situaci zdramatizoval. „Svým krokem se Macron pokusil zarazit národní sdružení od získání moci v příštích volbách. I když uspěje, jemu zůstane právo veta nebo možnost sestavit úřednickou vládu, se kterou dovládne. Podle Karla Bartáka byl tento riskantní krok ze strany francouzského prezidenta nadevše pozitivní a krokem správným směr, usuzuje Barták.
Výběr eurokomisaře. Ideální klíč?
Po volbách rezonuje téma výběru eurokomisařů. Vlády by dle Bartáka měly dokázat vybrat z bývalých výkonných politiků ty nejlepší s šancí obstát. Význam Evropské komise neustále stoupá a tím pádem je podle Bartáka důležité, kdo zemi v Komisi zastupuje. Portfolio však podle Bartáka určuje až předseda komise, nikoliv navrhující vlády. „Až když se sejdou všech těch 27 kandidátů, tak ten triumvirát - s místopředsedy Komise - potom začne mít představu, jak rozdělovat jednotlivá portfolia,“ říká.
Šedé eminence
Barták zmiňuje minulé komisaře s velkým vlivem, „například belgický politik Karel Van Miert za Santeriho komise, který měl formálně na starosti hospodářskou soutěž, nicméně se vyjadřoval úplně ke všemu a bylo mu nasloucháno,“ uvádí Barták. V současné komisi je pak šedou eminencí italský komisař zodpovědný za jednotný EU trh, soudí Barták.
Čeští úředníci
Zajímavou osobností je podle Bartáka Daniel Braun, vedoucí kabinetu komisařky Věry Jourové, v minulosti pan Miko, ve svém oboru je velký expert. „Dále například pan Marek Mora, který jeden čas hrál také velmi důležitou roli během dluhové krize,“ uvádí Barták na adresu bývalého centrálního bankéře a současného představitele ministerstva financí. Na ty nejvyšší posty však dle Bartáka stále čekáme.
Jak je to s národními zájmy? Státy podle Bartáka mají logický zájem, aby jejich úředníci byli na špici alespoň v rámci nějaké jednotky v nějaké oblasti, která je důležitá pro daný stát.
Pro Česko je podle Bartáka důležité, že bude mít náměstka generálního ředitele poprvé od pana Kovandy. „Pan Dusík je člověk, který je skutečně v EU známý a respektovaný odborník. Je schopen vytváření právních aktů,“ soudí Barták. Už jen do té problematiky vnáší středoevropský pohled, díváme se na životní prostředí podle Bartáka jinak, než třeba Řekové. Je to samozřejmě také důležité pro tu prestiž v rámci evropských institucí, říká Barták.
Draghi představuje recept na vzkříšení ekonomiky
„Jestli se dá za poslední desetiletí nějaké osobnosti v rámci Evropské unie věřit, je to Mario Draghi,“ říká Barták. Jeho snahu hodnotí zejména směrem dotažení jednotného evropského trhu. Podle Bartáka je zejména ve volném pohybu kapitálu a volném pohybu služeb je spousta mezer z politických důvodů.
EU: Od nepravidelné konstrukce k nevzhledné stavbě?
„Evropská unie je taková nepravidelná politická konstrukce, vzniká z toho taková nevzhledná a všelijaká stavba,“ říká Barták s tím, že je to výsledek vůle členských států. „A teď jde o to, jestli pan Draghi bude schopen otevřít oči a ukázat cestu,“ říká Barták s tím, že směr k většinovému rozhodování by to měl ulehčit.
Horké téma protičínských cel
„V době, kdy se na světovém kolbišti pravidla již tolik nedodržují, musí EU ukázat určitou asertivitu vůči Číně. Je zde významná státní podpora čínskému automobilovému průmyslu, tzn. že dochází k tomu, že se auta prodávají za dumpingové ceny. „Je na místě, aby Evropská komise použila mechanismy, které existují,“ soudí Barták. „Na prvním místě, ve vztahu k Číně, by měla být především naše vlastní bezpečnost. Již existují určitá opatření (Chips Act, Net-Zero Industry Act), které mají pomoci zastavit trend závislosti na dovozu Číny v některých klíčových oblastech a komoditách. My jsme tady léta vytvářeli naprosto nebývalou a světově unikátní zelenou legislativu a zároveň jsme si ‚nevšimli‘, že Čína skupuje vzácné zeminy a vzácné kovy všude po světě a vytváří si monopoly, který jsou pro nás škodlivé. My si tu zavedli legislativu, ale když ji chceme uplatňovat, tak jsme závislí na Číně, což je takový paradox, míní Barták.
Maďarsko? Komplikuje, ale nezkomplikuje
Jak se Barták dívá na postoje Maďarska? „Může celou situaci komplikovat, avšak ne zcela zkomplikovat. Už z dřívějších situací s Ukrajinou víme, že právě řešený problém byl posunut, ale ne odmítnut,“ volí diplomatický jazyk.
Jaká je práce úředníka v Bruselu?
Podle Bartáka má několik specifik. „Zaprvé, je tam mimořádně kvalitní mezinárodní tým lidí, v různých funkcích jsem měl na starosti mezi 15 a 50 podřízenými. Vždy to byla moje největší radost, pracovat s tímto týmem velmi vzdělaných a inteligentních lidí.“ Druhé specifikum je podle Bartáka neustálé soupeření mezi výkonnou institucí, kterou je Evropská komise, a politickými institucemi, kterými jsou Rada a Parlament. „Samozřejmě, o všem rozhodují členské státy a spolurozhoduje Evropský parlament, ale pak máte spoustu mezistupňů, nuancí, a tam se Komise do toho samozřejmě snaží vměstnat a získat nějakou malou pravomoc pro sebe,“ popisuje Barták. Dochází tak k neustálému tříbení, zvláště pak v době, kdy vzniká něco nového.
Zrušme právo veta
To, jak je fungování Evropské unie nyní nastaveno, je podle Bartáka výsledkem mnoha jednání a kompromisů, mnohdy je to pak krkolomné. „Já osobně bych zrušil právo veta. Myslím si, že nás to zbytečně ve všech oblastech brzdí. Šlo by to udělat tak, že by nebylo právo veta, ale kterákoli země by mohla říct, že v případě, že se něco dotýká jejího bytostného národního zájmu, tak že může získat výjimku,“ myslí si Barták. V řadě oblastí podle něj stačí některé z členských zemí pouze pohrozit právem veta a už se o dané věci vůbec nejedná. „V dané věci pak Evropská unie nemá postoj, názor, nejde do toho, nesahá na to. A to je škoda, to je prostě špatně,“ vysvětluje Barták.
Nejzajímavější byla pro Karla Bartáka doba ještě před vstupem Česka do EU, sám se v Bruselu pohybuje od roku 1995. „Bylo to takové to učení, kdy naši politici začali do Bruselu jezdit a mnohdy vůbec netušili, co se děje a o co jde,“ vzpomíná Barták. V současné době je to ale s českými politiky v Bruselu mnohem lepší, myslí si. „Už za toho prvního předsednictví to byla velká lekce pro ty ministry. Ono se jim tam moc nechtělo jezdit, ale poté najednou zjistili, že to řídí a že se to dá někam posunout. Dneska už jsme taková normální členská země,“ uzavírá Barták.
Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, Google Podcast či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!