Trumpova administrativa v posledních týdnech představila řadu obchodních a investičních opatření, která si nepokrytě berou na mušku Čínu. Trump a jeho poradci Čínu zjevně považují za hlavního „ekonomického nepřítele“ Ameriky. Otázkou teď je, jestli navážou útokem i na jüan (oficiálním názvem žen-min-pi), čím dál populárnější čínskou měnu.
Zatím USA zavedly paušální dovozní cla ve výši 25 % na ocel a 10 % na hliník, jež Trump počátkem minulého měsíce osobně oznámil. Od té doby americká administrativa svolila s výjimkami pro některé své spojence a mezitím využívala cla jako vyjednávací páku na ústupky od ostatních.
Čína, konkrétně, není významným dodavatelem oceli ani hliníku do Spojených států. Přebytečné čínské kapacity ale tlačí ceny oceli a hliníku celosvětově dolů, právě na úkor výrobců v USA. Cílem Trumpovy administrativy je proto přinutit Čínu k prudkému snížení vlastní produkce.
Americké represe
Ještě dramatičtější je, že Trumpova administrativa představila plány na zavedení dovozních cel na širokou škálu čínského zboží, v hodnotě až 60 miliard dolarů. Zpřísňuje také omezení akvizic a investic do podniků ze strany zahraničních firem a naznačila záměr napadnout čínské nucené transfery technologií u Světové obchodní organizace.
Nadto se administrativa chystá zakázat čínským společnostem investice do citlivých amerických odvětví, jako jsou polovodiče a technologie bezdrátové komunikace 5. generace. Trump už zablokoval nabídku Broadcom (firmy se sídlem v Singapuru a úzkými vazbami na Čínu) na odkup amerického technologického obra za 117 miliard dolarů.
Obdobně Trumpem jmenovaný předseda Federální komise pro komunikace Ajit Pai souhlasil, že se bude ke společnosti Huawei, přednímu čínskému výrobci telekomunikačních zařízení, přistupovat jako k riziku pro národní bezpečnost. Podle nově navrženého pravidla přitom takto označené firmy nebudou moci dodávat zařízení společnostem, jež v USA budují infrastrukturu internetu.
Proti žen-min-pi doposud Trumpova administrativa žádný přímý výpad nepodnikla. Jestliže ale považuje čínský vývoz a investice za hrozbu, je možná jen otázkou času, než zacílí i na čínskou měnu.
Mezinárodní postavení žen-min-pi
Od globální finanční krize roku 2008 čínská vláda vyvíjí obrovské úsilí na podporu mezinárodního postavení žen-min-pi. Uvolnila předpisy tak, aby se v čínských jüanech mohlo zúčtovat víc obchodních transakcí, čímž obchází tradiční zprostředkovací měny, jako je americký dolar. Zřídila síť zúčtovacích bank v čínských jüanech, která pokrývá finanční centra po celém světě. V Hongkongu i jinde rozvíjí aktivní trhy s vklady v jüanech a dluhopisy denominovanými v čínské měně. Podařilo se jí rovněž uzavřít dohody s desítkami zahraničních centrálních bank o měnových swapech, v naději, že se žen-min-pi stane novým globálním rezervním aktivem.
Současně dosáhla Čína v roce 2015 zásadního milníku, když Mezinárodní měnový fond souhlasil se začleněním žen-min-pi do koše měn, který určuje hodnotu hlavního rezervního aktiva Mezinárodního měnového fondu - tzv. zvláštních práv čerpání (SDR). Dříve bylo toto výsadní postavení uděleno pouze americkému dolaru, britské libře, japonskému jenu a euru. Zařazení do koše měn SDR tudíž poskytlo mezinárodnímu postavení žen-min-pi značnou vzpruhu a povzbudilo Čínu v tom, aby v prosazování měny šla ještě dál. Naposledy Čína otevřela novou burzu pro termínové obchody s ropou denominované v čínských jüanech, což někteří pozorovatelé pokládají za přímou výzvu dolaru.
V rámci svého čím dál ambicióznějšího úsilí o celosvětový vliv se Čína snaží vytvořit měnu, která by mohla být hodna globální supervelmoci. USA už dlouho těží z dominantního postavení dolaru na finančních trzích a v rezervách centrálních bank. Čína teď chce sklízet podobně sladké ovoce. Dojde-li k vzestupu žen-min-pi na úkor dolaru, smůla.
USA versus žen-min-pi
Před Trumpem byla americká politika usilující o zachování prvenství dolaru do značné míry pasivní, ne-li smířlivá. I když bylo zřejmé, že Čína podporuje žen-min-pi jako alternativu k dolaru, Obamova administrativa udělala na obranu své měny málo. USA dokonce vstup žen-min-pi do koše SDR podpořily, navzdory rozšířeným pochybnostem o způsobilosti měny. Chtěly Čínu podpořit, aby se ve stávající měnové soustavě stala spolehlivější zainteresovanou stranou.
Pak ale přišel Donald Trump a všechno se změnilo. Postavení čínské měny se sice zlepšilo, ale k zařazení do první ligy má stále daleko. Samozvaný vyjednavač Trump to patrně ví a budě v pokušení zneužít slabin žen-min-pi.
Pokud se například Čína rozhodne vzdorovat Trumpovým požadavkům na obchodní ústupky, USA by mohly zakázat používání čínského jüanu při fakturaci nebo zúčtování transakcí amerických firem s čínskými partnery. To by mohlo od investic do aktiv denominovaných v čínských jüanech odrazovat či je novými překážkami brzdit. Nebo by každé centrální bance, která bude ochotna vzdát se dohody s Čínou, mohly nabídnout swapové dohody za příznivých podmínek. Seznam možných represivních postupů je dlouhý.
Samozřejmě, měnová válka souběžně s válkou obchodní by byla nebezpečná, možná katastrofální. Přinejmenším by mohlo dojít k destabilizaci finančních trhů a narušení mezinárodních půjček. Člověka, který si myslí, že „obchodní války jsou dobré a snadno se vyhrávají“ tyto možnosti bohužel nejspíš neodradí. Lze jen doufat, že převahu získají chladnější hlavy.
Autorem textu je Benjamin J. Cohen, který vyučuje mezinárodní politickou ekonomii na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a naposledy vydal knihu Currency Power: Understanding Monetary Rivalry (Měnová moc: Jak rozumět monetárnímu soupeření).
Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org