Muzikanti si už dlouho stěžují na moc velkých hudebních vydavatelství. A investoři, kteří zvažují nákup akcií Spotify, až koncem měsíce vstoupí na burzu (hovoří se o týdnu od 26. března), by s nimi mohli soucítit. Oblíbená aplikace na streamování hudby oživila hudební průmysl, ale pokřivenou mocenskou rovnováhu se ji narovnat nepodařilo.
To bije do očí už z hrubé marže této společnosti, tedy z rozdílu mezi tržbami a variabilními náklady. Ty tvoří hlavně autorské poplatky, které Spotify platí jak „velké trojce“ držitelů práv - Universal Music, Music Entertainment a Music, tak i konsorciu Merlin sdružujícímu nezávislá hudební vydavatelství.
Loni se hrubá marže zlepšila poté, co Spotify podepsal nové licenční smlouvy. Ve čtvrtém kvartálu podle informací, které firma minulý týden zveřejnila, dosáhla hrubá marže až 24,5 %, zatímco ve srovnatelném období v roce 2016 činila jen 17,5 %. Ale zvýšit ji ještě na úroveň typickou pro technologický průmysl půjde pomalu.
Licenční smlouvy se domlouvají každých pár let, takže investoři si na další šanci vyjednat si novou nabídku ještě budou muset počkat. Růst by Spotify mohl pomoci získat lepší vyjednávací pozici a tím i výhodnější smlouvy, ale nevyřeší to základní problém: fakt, že vlastnictví zcela zásadního obsahu je soustředěné v tak málo rukou. Velké trojce s Merlinem loni patřilo 87 % písní streamovaných na Spotify.
Barry McCarthy, finanční ředitel Spotify, který byl kdysi na stejné pozici v Netflixu, se s podobným problémem potýkal už v roce 2011, poznamenal Wesley Lebeau, vedoucí investic pro CPR Asset Management. McCarthy musel čelit rostoucím nákladům za obsah, se seriálem „House of Cards“ ale vsadil na vlastní produkci. Tato sázka na nejistotu se mu natolik vyplatila, že producenti se teď mohou přetrhnout, aby posílili svou vyjednávací pozici (připomeňme si tahanici mezi Disney a o 21st Century Fox). Loni dosáhl hrubé marže ve výši 34 procent.
Hudba je ale jiný šálek kávy: Vedle koncentrace vlastnických práv nemají nová alba takovou marketingovou přitažlivost jako nové seriály. Informační materiál Spotify hlásá, že „personalizace, a ne exkluzivita, je klíčem nepřetržitého úspěchu“. Ale soutěžit s hubeními nakladatelstvími o lepší podmínky moc reálně nevypadá.
Spotify by také mohl zvýšit hrubou marži zvýšením svých cen. Ale na rozdíl od Netflixu, který před Vánoci zvedl cenu svého hlavního streamovacího balíčku v USA, cena za měsíční předplatné Spotify loni klesla na 5,32 EUR z 6,84 EUR v roce 2015.
To se stalo částečně i kvůli tomu, že ve snaze soupeřit s konkurenčním Music přišel Spotify s rodinným balíčkem, který umožňuje přístup šesti členům domácnosti za pouhou polovinu ceny individuálního předplatného. Může to ale i odrážet vztah spotřebitelů k hudbě, kterou mohou poslouchat i tak zadarmo na rádiu nebo YouTube. je navíc levnější než kabelová televize. Spotify z žádného podobného přímého srovnání ale těžit nemůže.
Analytik Patria Finance Ján Hladký se k očekávanému vstupu Spotify na burzu vyjádřil následovně:
„Jelikož Spotify zvolil netradiční cestu přímého úpisu akcií (tzv. direct public offering), tak se cena akcií ustanoví až střetem nabídky/poptávky v první den obchodování. Nicméně poslední zmiňované soukromé transakce se pohybovaly mezi 95,0 až 127,5 USD za akcii. Střední hodnota by tak odpovídala cca 110 USD za akcii," podotýká Hladký
„Tržby za rok 2017 na úrovni 4,1 mld. USD dosahují po přepočtu na akcii cca 27 USD, čímž se dostáváme k násobku P/S (cena akcií k tržbám na akcii) na úrovni 4,1x. Srovnáme-li tento ukazatel například s Netflixem (12x), Facebookem (12,8x) nebo nedávno uvedeným Snapchatem (25,6x), zjišťujeme, že Spotify by byl za cenu 110 USD za akcii značně podhodnocen relativně ke zbytku trhu. Jako srovnatelný násobek bychom mohli uvažovat , což by cenu akcií Spotify posouvalo až na 320 USD. S určitým diskontem, který by mohl plynout z nejistoty trhu ohledně dosud málo prozkoumaného odvětví streamování hudby, se můžeme dostat konzervativním odhadem k násobku 8x, tedy ceně 220 USD za akcii.“
Zdroj: Wall Street Journal