Kolaps ruského rublu si vybral daň i na Bělorusku. Tato poslední evropská autokracie totiž nadále velmi závisí na Rusku a podle WSJ se její vláda stále více snaží o to, aby zabránila masovému vybírání vkladů z bank. Mimo jiné tak blokuje nezávislá internetová média a několik internetových obchodů. K tomu všemu dochází poté, co centrální banka zvedla sazby. Běloruský rubl by měl být navázán na dolar, euro a ruský rubl a oslabování kurzu poslední z těchto měn zvyšuje tlak na oslabení běloruského rublu. Danske Bank k současnému vývoji uvádí:
„Běloruská měna oslabila během 10 měsíců o 15 %. Minulý týden ale běloruská centrální banka NBB přikročila ke zvýšení sazeb z 24 % na 50 %. Vláda také zvýšila omezení na tok kapitálu tím, že zavedla 30% daň z nákupu zahraničních měn a zakázala OTC obchody s rublem až do roku 2017. Utahování měnových podmínek povede k prudkému poklesu ekonomické aktivity. Běloruská vláda tak podle všeho importuje krizi z Ruska, a to nejen přes zahraniční obchod, ale i přes monetární politiku. Podle našich odhadů klesne běloruská ekonomika v roce 2015 o 3,1 %. Celkově půjde o zajímavý rok, protože na listopad jsou naplánovány prezidentské volby.“
Na celé věci je mimo jiné zajímavé to, že kdykoliv se objeví měnová krize, dojde k omezování internetových obchodů. V lednu 2014 zakázala nákupy přes internet Argentina, když se snažila o zastavení poklesu měnových rezerv během její dluhové krize. Dalším příkladem je , tato společnost byla mezi prvními, které zastavily prodeje v Rusku poté, co volatilita na rublu prudce stoupla. Internetové obchody tak mají podle všeho významný dopad na to, jak probíhají hyperinflační krize.
Když jsme tyto obchody ještě neznali, měnové a inflační krize byly většinou výsledkem špatné ekonomické politiky. Ta vedla k tomu, že lidé v dané zemi neměli k dispozici dostatek zboží a služeb. Příliš málo zboží relativně k množství peněz v oběhu znamená inflaci a devalvaci. Vše ještě zhoršuje přítomnost vysokých závazků v zahraničních měnách. Oslabování měny a nástup krize byly ale zpomaleny tím, že v ekonomice fungovala řada prostředníků, kteří se mohli proti oslabení zajistit. Dnes má přístup k zahraničním prodejcům každý, problém je jen s vypořádáním.
U problematických ekonomik vyžadují online obchody platbu v dolarech a podobných důvěryhodných měnách. Nákupy přes internet tak zvyšují tlak na měnové trhy a pro danou ekonomiku mohou představovat významný tlak na měnové rezervy. Jestliže je na straně prodejce firma jako , která prodává digitální zboží s okamžitým dodáním, může se rozhodnout, že měnové riziko ponese ona. To znamená, že bude přijímat platby v místní měně. Ale pak může dojít k přesně k tomu, co postihlo . Firma může najednou zjistit, že měnové riziko už neunese.
Autorkou je Izabella Kaminska.
Zdroj: FTAlphaville