Za největší tunel v dějinách české společnosti označil dotace na solární energii prezident Miloš Zeman v dnešním vystoupení před Sněmovnou. Uvedl, že "solární baroni" české hospodářství do této doby připravili zhruba o 200 miliard korun. Navrhuje proto vytvoření komise, která dotace vyšetří.
Podporu obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za "naprosto nesmyslnou a šílenou". České podniky kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny prý přišly o 165 miliard korun, české domácnosti pak o dalších 35 miliard. "Jak chcete pronášet vzletná slova, třeba tady v Parlamentě, o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu, když současně nesmyslnou dotační politikou připouštíte snižování této konkurenceschopnosti?" ptal se poslanců.
Prezident se prý postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby, nejvyšším státním zástupcem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, prezidentkou Energetického regulačního úřadu a ministrem vnitra, kterým navrhl vytvoření společného týmu, "který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách zabýval". Tým, který navrhuje, může být prý daleko účinnější než parlamentní vyšetřovací komise, jež by postihla "solární šílenství a solární barony".
Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková dnes uvedla, že vznikl fond, který má sloužit k poškození pověsti úřadu. Je prý stanoven i příspěvek. Na dotaz, zda za fondem stojí solární investoři, šéfka úřadu neodpověděla s odkazem na policii.
„Já jsem dostala informaci, že se vybírá 300.000 na jednu megawattu pro denunciaci ERÚ a zvláště Vitáskové," uvedla. Fond se podle jejích informací již naplňuje, mělo by v něm být 29 milionů korun. "Nebude to jen na dárky pro novináře, ale i na jinou činnost. Ale možná, že to bude i na popularizaci obnovitelných zdrojů, nevím," dodala Vitásková.
Solární odvětví zažívá již několik let napětí, zejména vzhledem k vývoji takzvaných výkupních cen. Po jejich snížení a zavedení zvláštního odvodu se zástupci solárníků obrátili mimo jiné na Ústavní soud, který jim ale nevyhověl. Trestnímu oznámení či obvinění nyní čelí bývalí i současní zaměstnanci ERÚ, včetně samotné Vitáskové. Šéfka úřadu má dokonce přidělenou ochranku.
Prezident Zeman se v parlamentu vyjádřil také k pohledu na českou ekonomiku. Podporuje prý opoziční návrhy na progresivní zdanění i vyšší korporátní daně, nechce ale, aby se výnosy z takových opatření přelily například jen do sociálních dávek. Ve svém prvním vystoupení před Poslaneckou sněmovnou prezident zdůraznil, že hospodářský růst ČR rozhýbou jen investice "do lidí i do betonu". Poslance také vyzval, aby stejně jako on, částí svého platu přispěli do vznikajícího fondu na splácení státního dluhu.
"Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná, česká ekonomika žije na dluh," prohlásil prezident. Na úkor investic je podle něj nyní preferována spotřeba, ať už vládní nebo domácností. "Toto tvrzení je zcela určitě velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo," míní Zeman. Politici, kteří usilují o znovuzvolení, proto o investice nebudou usilovat.
Právě proto je podpora investic podle něj prezidentským tématem, neboť přímo zvolená hlava státu se nemusí ohlížet na mínění stran a může investice podporovat. Strany se podle něj místo toho snaží "rozdávat volební dárečky", ať už je to pravicové snižování daní či levicové zvyšování sociálních dávek.
Opoziční progresivní zdanění i korporátní daň Zeman podpořil a připomněl, že v sousedním Rakousku je korporátní daň 25 procent, na Slovensku 23 procent. "V případě ČR je složená daňová kvóta o pět procent nižší, než je průměr EU," připomněl prezident. V projevu zmínil také Švédsko a další země, které "tvrdošíjně mají vysoké daně a přitom prosperující veřejný i soukromý sektor".
Zeman také nic nenamítá proti rozdělení daňových pásem na dvě skupiny, tedy na energetické a bankovní společnosti na jedné a ostatní firmy na straně druhé.
"Na druhé straně odmítám návrhy opozice, aby se výnosy získané případným zvýšením daní přelily do spotřeby například zvýšením sociálních dávek," zdůraznil Zeman. Jako odstrašující příklad uvedl někdejší takzvané 13. důchody. "Myslím, že rozumní lidé na levici by tuto zkušenost nikdy neměli opakovat," prohlásil.
Za správné má Zeman investice "do lidí", tedy do zdravotnictví, školství, sportu, ale také do infrastruktury a bytové výstavby, tedy ty s nejvyšším multiplikačním efektem. Rostoucí nezaměstnanost dnes prezident označil za jeden ze tří základních problémů současné české společnosti.
"Investice, které jsou jako jediné schopny rozhýbat hospodářský růst. U nás se říká, že hospodářský růst je tažen spotřebou. Je to jeden z největších nesmyslů, který se vyskytuje," myslí si prezident. Vyšší spotřeba zvýší hrubý domácí produkt, ale nikoliv ekonomickou výkonnost společnosti. "Jediným motorem pro hospodářský růst jsou právě investice, jak do lidí, tak do betonu," uvedl Zeman.
S tímto svým přesvědčením Zeman hodlá "několikrát vystupovat" před poslanci při projednávání státního rozpočtu. "Budu se vás snažit přesvědčit, abyste výnos získaný jak případným zvýšeným daní, tak rozumnými úsporami na výdajové stránce rozpočtu věnovali právě tímto směrem ve prospěch budoucího rozvoje České republiky," řekl.
Zeman dnes také vyzval členy Sněmovny, aby stejně jako on začali částí svého platu přispívat do fondu na splácení státního dluhu. Ustavena už podle něj byla jeho správní rada, konkrétní banka má být vybrána příští týden. Svůj příspěvek, který je podle něj 60.000 měsíčně, označil za "kapku v moři", kterou zadlužování nezastaví. Je to však podle něj symbol a gesto.
"Já věřím, že jakmile bude oznámeno číslo účtu, pak mnozí z vás, dokonce i pan ministr financí (Miroslav Kalousek), který tak často a hojně hovoří o nutnosti splácení státního dluhu, ze svého skromného platu drobným dílem přispěje," řekl Zeman.