Propad komoditních trhů se dotkl i ropy, klíčové komodity, jejíž zdražování v uplynulé dekádě posunulo ruskou ekonomiku do první desítky na světě. Nyní hrozí, že cena životodárné suroviny bude kvůli zpomalování hospodářského rozmachu Číny nejen stagnovat, ale dokonce klesat. To by kriticky zasáhlo ruskou státní pokladnu, jejíž příjmy jsou na ropě a plynu závislé z 50 % a která se už při současných kotacích pohybuje na hraně deficitu. Prezident Vladimir Putin vyzval vládu k sestavení plánu na oživení ekonomiky, chystá také zvláštní poradu vlády, prezidentské administrativy a expertů, na níž by se měla probírat makroekonomická situace.
Barel severomořského Brentu včera odepsal 2,8 % a balancuje na hranici 100 USD. Ruský Urals už psychologicky významnou metu prorazil a usadil se u 99 USD, což je těsně nad cenou, s níž Moskva počítá pro letošní příjmovou stránku rozpočtu. Ruský trh na zlevnění ropy reagoval velmi negativně a vykázal největší pokles od začátku roku. Index RTS odepsal 2,7 %, nejvíc od července 2012. Některé tituly (elektrárny Inter RAO, ocelárny Mečel) ztrácely v průběhu seance i 10 %. Rubl se vůči koši měn přiblížil k nejslabší úrovni od poloviny loňského roku.
Podle analytiků se na zhoršení situace na trhu podepisují neuspokojivá data z Evropy, USA i Číny, která navíc doplňuje upadající vnitřní dynamika ekonomiky. Jestliže růst ruského HDP v posledním kvartále loňského roku zpomalil na 2,1 % v meziročním srovnání (oproti 3 % ze 3Q12), naplnil ještě očekávání. Nově zveřejněné statistiky ale naznačují další, tentokrát neočekávaně drsné, zhoršení. Mezi lednem a únorem ruské hospodářství zaznamenalo pouze 0,9% meziroční expanzi. V únoru dokonce zpomalilo na 0,1 %. Znepokojivý je i 1,5% pokles průmyslové výroby za první dva měsíce roku.
Ministerstvo ekonomiky ve čtvrtek snížilo odhad růstu pro letošní rok na 2,4 % z dříve předpokládaných 3,6 %. Tempo expanze by tak mělo být nejslabší od roku 2009. Podle šéfa resortu Andreje Belousova Rusku letos dokonce hrozí zabřednutí do recese. Na ekonomiku negativně doléhá útlum v eurozóně, s níž realizuje zhruba polovinu obchodní výměny, a slábnoucí domácí poptávka. Růst maloobchodních tržeb od ledna prudce zpomaluje.
V reakci na zhoršený výhled a zvýšená rizika pro stabilitu vlády čelí ruský finanční trh odlivu prostředků, a to jak přímo z burzy, tak z fondů orientujících se na investice v Rusku. Od začátku roku z burzy v Moskvě odteklo přes miliardu dolarů. Také soukromé společnosti a individuální investoři nejeví v budoucnost země příliš velkou důvěru. Podle dat centrální banky z Ruska během 1Q13 odteklo 26 mld. USD, což je dvojnásobek původního odhadu. Podle analytika fondu Otkrytije Vladimira Tichomirova v případě pokračování stávajícího trendu čeká zemi stagnace, kterou bude muset vláda řešit buď zvýšením zadlužení, či čerpáním prostředků z Rezervního fondu. Jedině silný pokles cen ropy však přiměje vládu k nepopulárním, avšak potřebným a dlouho odkládaným reformám, k nimž neměla motivaci v tučných letech, míní Tichomirov.
S tím souhlasí zdroj deníku Vedomosti z vládního aparátu: „Dokonce při současné ceně ropy nám chybí peníze na financování státních projektů. Budeme doufat, že se jedná jen o dočasný výkyv na komoditních trzích.“
Ohledně příčin zpomalování růstu ekonomiky se v zemi rozhořela debata, která se v zásadě soustředí na dvě možná vysvětlení. Podle prvního, na němž trvá ministerstvo ekonomiky, jde o cyklický jev, který lze řešit stimulací poptávky. Druhé vysvětlení, jehož zastáncem je centrální banka a ministerstvo financí, spočívá v názoru, že z ekonomiky při současném nastavení víc vymáčknout nelze, jede na maximální kapacity i úroveň zaměstnanosti, a je proto třeba strukturálních reforem.
Prezident se podle všeho kloní k první variantě a radí, aby vláda postupovala jako v krizi v roce 2009, kdy byla řada podniků zachráněna přímými finančními injekcemi. Řada ekonomů se ale domnívá, že pokles vnější poptávky k objasnění sestupného trendu ruského hospodářství nestačí. Podle Alexandra Morozova z nízká tempa růstu odpovídají současnému modelu. Tento názor podporují údaje Centra rozvoje Vysoké školy ekonomiky v Moskvě. Klesající rentabilnost společností při středním využití kapacit v ekonomice na úrovni 79 % a pracovní síly na úrovni 87 % svědčí o „vyčerpání zdrojů extenzivního růstu a minimálních možnostech bezinflačního zvyšování výstupu,“ uvádí se ve zprávě Centra.
Oba tábory se shodnou na tom, že je třeba zvýšit objem investic v ekonomice. Ty se v Rusku dlouhodobě pohybují na extrémně nízké úrovni – kolem 20 % HDP (například v Číně převyšují 40 % HDP). Premiér Dmitrij Medveděv nedávno stanovil cíl zvýšit tento ukazatel na 25 % HDP.
Možné scénáře vývoje ekonomiky a prorůstová opatření mají být tématem chystaného zasedání ministrů ekonomického bloku, členů prezidentské administrativy a akademických odborníků, na němž se včera dohodl Vladimir Putin s Dmitrijem Medveděvem. Jednat by se mělo o tom, do jaké míry má hospodářství podržet měnová politika a jaké možnosti má politika fiskální. Vzhledem k tomu, že inflace se pohybuje nad cílem centrální banky a že v platnost vešlo rozpočtové pravidlo omezující schodky, bude manévrovací prostor vlády i centrální banky omezený.
Zítra by měl před poslance Státní dumy předstoupit Dmitrij Medveděv s prezentací dosavadních výsledků svého kabinetu. Ten se příliš velké popularitě netěší a v poslední době na něj směřuje kritika ze všech stran, dokonce i z řad vládního Jednotného Ruska. Zástupci komunistů prý plánují vyvolat hlasování o nedůvěře.
„Ruské vedení se začne bát vždy, když růst zpomalí pod 3 %, protože se domnívá, že pod touto úrovní příjmy lidí klesnou na nedostatečnou úroveň. Když k tomu dojde, nasadí cokoli, co bude po ruce,“ tvrdí Barbara Nestorová z londýnské pobočky .
(Zdroje: Vedomosti, Bloomberg, Kommersant)