Předběžná data ukázala, že ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku klesla o 0,6 procenta, v meziročním srovnání pak o 0,9 procenta. Data jsou pod konsensuálním odhadem, který byl na úrovni -0,4, respektive -0,7 procenta. Recese v eurozóně se prodlužuje a prohlubuje. Zatímco v prvním kvartále ekonomika ještě stagnovala, pak následoval (mezikvartální) pokles o 0,2 a 0,1 procenta. Zhoršení ve čtvrtém kvartále významně přispělo k celoročnímu poklesu HDP eurozóny o 0,5 procenta.
Největší ekonomiky eurozóny za odhady zaostaly. Už ráno byla zveřejněna data z Německa, jehož ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,6 procenta. Pokles jde na vrub hlavně slabému zahraničnímu obchodu. Na obou stranách došlo k poklesu, u vývozu ale byl výraznější. Ekonomiku táhly dolů také investice do fixního kapitálu, hlavně ve strojírenství. Na druhou stranu mírně rostla spotřeba domácností a výdaje vlády.
Ve Francii HDP klesl o 0,3 procenta. Zde se na poklesu ekonomiky podílela hlavně změna zásob, zatímco domácí poptávka měla zhruba neutrální vliv a zahraniční obchod ekonomice mírně pomáhal. Spotřeba domácností sice zpomalila, ale přesto se zvýšila o 0,2 procenta. Vládní výdaje si udržely tempo růstu z předchozích kvartálů, tedy +0,4 procenta. Naproti tomu investice se snížily o procento. Na obou stranách zahraničního obchodu ve čtvrtém kvartále sledujeme pokles, v tomto případě byl ovšem výraznější u dovozu, který se snížil o 0,8 procenta, zatímco vývoz o 0,6 procenta.
Italská ekonomika za odhady rovněž zaostala, když ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,9 procenta. Čekalo se -0,6 procenta. Prohloubení recese registruje také Španělsko, kde se HDP snížil o 0,7 procenta. Z doposud zveřejněných čísel největší propad zaznamenalo Portugalsko, jehož ekonomika klesla o 1,8 procenta, zatímco odhady počítaly s jednoprocentním poklesem. Fiskální konsolidace spojená s vyššími daněmi a rozpočtovými škrty ekonomiku dál výrazně dusí.
Hospodářský růst se v eurozóně omezil na Estonsko a Slovensko, jehož ekonomika ve 4Q překvapila pozitivně. Mimo eurozónu pak tuto dvojici doplňuje zbytek Pobaltí a Rumunsko s Bulharskem. Ekonomiky EU, kde se neplatí eurem, jsou na tom celkově o něco lépe než eurozóna. V celé unii se díky tomu HDP ve čtvrtém čtvrtletí snížil "jen" o 0,5 procenta a meziroční pokles dosáhl 0,6 procenta.
Přestože horší výsledek HDP eurozóny naznačovaly už údaje, které v průběhu dne přicházejí z jednotlivých ekonomik, euro zareagovalo rozšířením svých dnešních ztrát a nyní se obchoduje vůči dolaru na 1,3330.
Negativní překvapení přišlo nejen z periferie, ale také z jádra eurozóny. Varováním je pokles německého vývozu. Na jednu stranu může jít o vliv hlubší recese ve zbytku bloku, data však také mohou odrážet dopad silnějšího eura na vývozy mimo eurozónu. Komentářů z ECB či politické scény namířených proti růstu kurzu tak může přibývat. Po horším čtvrtém kvartále přišla začátkem tohoto roku z eurozóny naopak řada povzbudivých předstihových indikátorů. Tento kontrast určitě přitáhne ještě větší pozornost k PMI a dalším indexům, které vyjdou příští týden a ukáží, zda se rostoucí optimismus stále drží.
zdroj: Eurostat