Aktualizováno Japonská centrální banka dnes přistoupila k dalšímu kvantitativnímu uvolnění měnové politiky jen pár desítek minut poté, co vyšel najevo 8,1% meziroční pokles průmyslové výroby za minulý měsíc. Ani druhý příslib intenzivnější stimulace ze strany Bank of Japan za poslední dva měsíce však nedokázal zabránit poklesu akciových trhů v Tokiu na 2týdenní dno - index Nikkei dnes zakončil se ztrátou 0,98 procenta (viz ranní komentář z asijských trhů).
Japonská centrální banka rozšířila program pro nákup dluhopisů o 11 bilionů jenů na 66 bilionů jenů. Úrokovou sazbu ponechala podle očekávání beze změny v rozpětí nula až 0,1 procenta. Kromě samotného programu na nákup aktiv má BOJ nadále vymezeno 25 bilionů jenů na zvláštní program zacílený na podporu úvěrování v japonské ekonomice.
Další uvolnění měnové politiky očekávalo v průzkumu agentury Bloomberg 26 z 27 oslovených analytiků. Většina však počítala s tím, že stejně jako poslední navýšení programu na nákup aktiv dne 19. září půjde o částku 10 bilionů jenů. Podle řady ekonomů bude mít dnešní krok centrální banky pouze malý přímý dopad na ekonomiku.
Průmyslová výroba v Japonsku za září výrazně prohloubila propad ze srpnových -1,6 % m/m a -4,6 % y/y na -4,1 % m/m a -8,1 % y/y, čímž minimálně o procentní bod zaostala za konsensem analytiků, který byl dle agentury Bloomberg na -3,1 % m/m a -7,1 % y/y. Tento největší propad průmyslové aktivity od loňské ničivé vlny tsunami každopádně nečekal žádný z oslovených analytiků. Zklamání nepřinesla alespoň zářijová míra nezaměstnanosti, která stagnovala na srpnových 4,2 procenta v souladu s odhady.
Minulý měsíc se v Číně konala řada protijaponských demonstrací, což mělo negativní dopad na čínské aktivity japonských podniků. Japonské společnosti se obávají, že nepřátelská nálada Číňanů povede k poklesu poptávky po japonských vozech, spotřební elektronice a dalším zboží.
Politické tlaky doma i zvenčí
Japonská centrální banka již na začátku měsíce zhoršila hodnocení stavu domácí ekonomiky. Varovala, že světová ekonomika čím dál více zpomaluje, což má negativní dopad na poptávku po japonském exportu. Japonské hospodářství se navíc potýká s napjatými vztahy s Čínou.
Nový japonský ministr hospodářství Seidži Maehara po prvním říjnovém jednání BOJ prohlásil, že bude banku k uvolnění měnové politiky nadále tlačit. Dnes svůj slib vyplnil, když se netradičně zúčastnil přímo zasedání japonské centrální banky. Maehara se ještě před začátkem zasedání pokusil zvýšit tlak na uvolnění měnové politiky, když řekl novinářům, že od banky očekává silné kroky. Vládní představitelé se mohou zasedání banky zúčastnit, nemají zde však právo hlasovat. Ministři většinou na zasedání posílají pouze své zástupce.
Analytici předpokládají, že tlak na další uvolňování měnové politiky bude pokračovat. "Problémem není schopnost bank poskytovat úvěry. Problémem je nedostatek poptávky po úvěrech v důsledku deflace a vysoký kurz domácí měny. Trhy budou od japonské centrální banky očekávat více," uvedl analytik Masajuki Kičikawa ze společnosti Bank of America Merrill Lynch.
Minulý týden japonská vláda schválila balík opatření na podporu domácí ekonomiky v hodnotě 423 miliard jenů. Opatření budou financována z rozpočtových rezerv, což vládě umožní vyhnout se zvyšování dluhu. Balík zahrnuje například subvence na podporu investic v oblastech poškozených loňským zemětřesením.
Japonsku už navíc zbývá jen 32 dní na to, aby tamní vláda navzdory opozici prosadila klíčový zákon o emisi dluhopisů za 38,3 bilionu jenů, který je nutný pro krytí 42 procent výdajů letošního rozpočtu. Pokud se politici při posledním kole jednání, která včera začala v parlamentu, nedohodnou, hrozí zemi kromě předčasných voleb i akutní nedostatek prostředků na provoz státu.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, Bank of Japan)