Rusko je připraveno poskytnout zadluženému Kypru novou půjčku až pět miliard eur, uvedl v rozhovoru pro moskevský list Nězavisimaja gazeta poradce guvernéra ruské centrální banky Pavel Medveděv. Ruské ministerstvo financí však doposud žádost o půjčku od Kypru neobdrželo. Taková částka by Kypru měla "bohatě stačit", odhady případné vnější pomoci se pohybují kolem 4 mld. eur.
Rusko již loni v prosinci poskytlo Kypru půjčku 2,5 miliardy eur na 4,5 roku při úrokové sazbě 4,5 procenta. Důvod ochoty? Na Kypru je registrováno mnoho ruských ropných, metalurgických a dalších koncernů, které zde mají v místních bankách část svých peněz. Proto se bude Rusko snažit ze všech sil zabránit krachu těchto bank, napsala agentura DPA.
Agentura Reuters ve středu s odvoláním na vysoké představitele země uvedla, že Kypr by mohl potřebovat finanční pomoc až čtyři miliardy eur. Kromě možnosti půjčky od Evropské unie však zvažuje i půjčku od dalších zemí, mimo jiné Ruska a Číny. Důvodem jsou podmínky, které doprovázejí půjčku od EU.
Mezinárodní ratingová agentura Investors Service snížila hlavní úvěrový rating Kypru o dva stupně na známku Ba3. Zdůvodňuje to narůstajícím rizikem odchodu Řecka z eurozóny a dopadů, které takový krok bude mít na kyperskou ekonomiku. Kypr má třetí nejmenší ekonomiku v eurozóně a známka, kterou má u , je ve spekulativním pásmu, což znamená, že řada institucionálních investorů nemůže kyperské státní dluhopisy nakupovat, protože jsou pro ně příliš rizikové.
Kypr potřebuje peníze hlavně na podporu svých bank. Ty těžce poškodily odpisy řeckého dluhu, který byl restrukturalizován v rámci druhé pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu. Do konce tohoto měsíce potřebuje země získat 1,8 miliardy eur na podporu druhého největšího finančního ústavu v zemi Cyprus Popular Bank.
Kyperský prezident Demetris Christofias v úvodu června na dotaz, zda samotná záchrana bank by mohla donutit třetí nejmenší ekonomiku eurozóny hledat pomoc, prohlásil, že nepovažuje za jasnou věc, že země bude muset začít jednat o vstupu do podpůrného mechanismu. "Nechci to ale absolutně vyloučit," dodal. Vládní úředníci již tehdy uvedli, že by zemi mohly opět pomoci bilaterální úvěry.
Zatímco bilaterální půjčka od Ruska by zřejmě nebyla přísně účelově omezena, případná pomoc od partnerů z EU by se měla zaměřit jen na bankovní systém a byla by důsledně kontrolována s natavenými podmínkami.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Reuters, DPA)