Reformy a úsporná opatření v Řecku postupují vpřed příliš pomalu. Povzdechl si včera eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Dodal, že Atény musí v tomto směru vyvinout větší úsilí. Řeckou ekonomiku navíc možná již za měsíc čekají volby, z nich by měla vzejít nová řádná vláda země. Volební průzkumy nicméně naznačují, že předání kormidla z rukou prozatímní vlády premiéra Lucase Papademose může zemi přinést problémy s plněním reforem a podmínek druhého záchranného balíku.
"Současné tempo reforem a (rozpočtových) úprav není dostatečné k zajištění udržitelnosti řeckých veřejných financí a překlenutí nedostatků v konkurenceschopnosti," uvedl Rehn.
Řecko si předloni v květnu sjednalo záchranný úvěr v hodnotě 110 miliard eur. Ukázalo se však, že tento úvěr nebude stačit, a země si proto loni v říjnu dohodla druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur, který členové eurozóny formálně schválili tento měsíc. Na rozdíl od prvního balíku však je druhá úvěrová linka vázáná konkrétními makroekonomickými cíli, které musí Řecko splnit, aby dostalo celý objem prostředků.
K uvolňování dílčích úvěrů má Trojka (EU, MMF a ECB) přistupovat na kvartální bázi až po posouzení plnění smluvených podmínek. Zpráva EK o 192 stránkách od řecké vlády například očekává, že v době do konce trvání druhého záchranného úvěru v roce 2014 omezí státní výdaje o dalších 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Především ale počítá s tím, že řecká ekonomika po propadu o 6,9 procenta v loňském roce a letošním zpomalení recese na 4,7 procenta dosáhne již v roce 2013 stabilizace při nulové změně HDP, aby v roce 2014 rostla 2,5% tempem.
Teoreticky již jen měsíc nyní dělí Řecko od mimořádných parlamentních voleb, z nichž by měla vzejít nová, řádná vláda. Oficiální datum zatím sice ještě stanoveno nebylo, ale řečtí političtí lídři se shodují, že by volby měly proběhnout pravděpodobně mezi 29. dubnem a 6. květnem.
Poslední volební průzkumy nicméně naznačují, že výsledkem voleb jen těžko bude vláda se silnou majoritou. Do parlamentu by se podle nich mohlo dostat 8 politických stran, z nichž nejsilnější – Nová demokracie Antonise Samarase – by získala asi 20 procent hlasů.
„Všechny průzkumy naznačují, že měsíc vzdálené parlamentní volby nepovedou k vzniku silné vlády jedné strany, která by byla s to implementovat plánované reformy,“ uvedl dnes Athanasios Vamvakidis, hlavní evropský měnový stratég Bank of America/Merrill Lynch. Varoval přitom, že s ohledem na takovýto výsledek voleb nadále „zůstává možností neřízený bankrot země, který by mohl vyústit v odchod z eurozóny.“
(Zdroj: Bloomberg, BoA/ML, ČTK, DPA)