Recese s dvojitým dnem není pravděpodobným scénářem za situace, kdy světové centrální banky (možná kromě ECB) v podstatě přislíbily dodávat na trhy potřebnou likviditu k podpoře ekonomického růstu, uvedl za finanční skupinu Blackrock šéf jejího investičního týmu Nigel Bolton. „Spojené státy míří ke konci QE2 a vzhledem ke zhoršujícím se makroekonomickým údajům… se zvyšuje pravděpodobnost, že bude následovat další stimulační opatření nějakého druhu,“ míní Bolton.
Názor šéfa z Blackrock není zdaleka ojedinělým v současném prostředí, kdy jsou trhy zaskočeny překvapivě slabými daty z americké ekonomiky. Ekonomové největších bank se shodují, že konec rozsáhlého programu kvantitativního uvolňování (dnes již notoricky známého pod zkratkou QE2), který padá na konec tohoto měsíce, nebude nutně znamenat stažení likvidity, kterou do této chvíle Fed dodával na trhy v bezprecedentním množství. Existuje totiž „vysoká pravděpodobnost“, že Federální výbor pro volný trh (FOMC) po svém setkání ve dnech 21. až 22. června oznámí záměr své příjmy z maturujících cenných papírů ještě nějakou dobu reinvestovat, domnívá se hlavní ekonom Chase Michael Feroli.
FOMC se již dříve nechal slyšet, že hlavní úrokovou sazbu Fed hodlá držet na aktuálním historickém minimu blízko nule „po delší dobu“, zavazujícím vyjádření ohledně svých investic do vládních aktiv se prozatím vyhnul. Data z průmyslu i trhu práce naznačující, že oživování největší světové ekonomiky ztrácí sílu, přinesla na trhy spekulace, že Fed na končící QE2 plynule naváže třetím kolem. Podle většiny ekonomů je tzv. QE3 nepravděpodobné, myšlence „lehčí formy“ podpůrných stimulů se však zdaleka nebrání. Fed by tak nevyčlenil na nákup amerických vládních dluhopisů další obří sumu, tu stávající by však z trhů nemusel stahovat příliš rychle, nebo po určitou dobu vůbec. „Myšlenka prodloužení doby udržování této úrovně akomodační politiky je jednoduchá, logická a správná,“ říká hlavní ekonom Neal Soss. Idea potenciálního třetího kola kvantitativního uvolňování je však podle něj natolik sporná v rámci širší politické podpory i samotného vedení Fedu, že k její realizaci nemůže dojít.
Soss očekává, že objem aktiv americké centrální banky v podobě investic do vládou emitovaných instrumentů se nebude do příštího roku snižovat, první zvýšení úrokových sazeb pak očekává v roce 2013. Viceprezidentka Fedu Janet Yellen možnost dřívějšího utahování měnové politiky zavrhla, když uvedla, že „současná akomodační fáze americké měnové politiky je nadále adekvátní vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a tlumené inflaci“. Podle dubnového průzkumu agentury Bloomberg většina ekonomů (32 z 44) očekává, že Fed letos bude pokračovat v reinvesticích prostředků plynoucích z dřívějších investic do cenných papírů navázaných na hypoteční trh a udrží tak objem svého portfolia stabilní. „Nejpravděpodobněji bude (Fed) pokračovat v těchto reinvesticích během léta, dokud nebude mít lepší perspektivu toho, v jakém stavu se ekonomika nachází, spíše než aby reinvestice uzavřel okamžitě s koncem QE2,“ komentuje Carl Riccadonna z .
Se strategií reinvestic začal Federální rezervní systém v srpnu loňského roku s cílem vyhnout se tomu, co guvernér Fedu Ben Bernanke nazval „pasivním utahováním“. Konec prvního kola dodávání likvidity na trh (v objemu 1,7 bilionu dolarů) v březnu tehdy ubral plyn ekonomickému oživování. O tři měsíce později následovalo rozhodnutí o druhém kole, na které Fed vyčlenil 600 miliard dolarů.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)