Vodafone - podle tržeb největší mobilní operátor na světě, je nyní investory pozorován z velké části díky aktivitám jednoho z jeho akcionářů – subjektu Efficient Capital Structures (ECS). Ten, nespokojen výsledky společnosti a relativně dobrým výhledem, navrhuje zvýšit hodnotu společnosti (respektive rozkrýt ji) následujícími kroky:
-zvýšení podílu dluhu na celkovém financování společnosti;
-vytvoření „tracker stock“ na jeho 45% vlastněnou dceřinou společnost Verizon Wireless (druhý největší mobilní operátor ve Spojených státech), či její spin off.
Co se týče zvýšení zadlužení, to hodnotu firmy nezvyšuje díky často slýchanému klišé, že dluh je sám o sobě levnější než financování akciovým kapitálem. Levnější sice je, ale jeho zvyšující se podíl na celkovém financování firmy zároveň zvyšuje rizikovost vlastního kapitálu a tedy i jeho požadovanou míru návratnosti. Celkem tedy nula od nuly pošla. Dluh zvyšuje hodnotu firmy pouze díky daňové odečitatelnosti úrokových nákladů. V případě navrženém ECS (tj. cca zdvojnásobení dluhu a jeho poměru k EBITDA) je ale otázkou, zda by toto pozitivum nebylo více než vyváženo rostoucí rizikovostí dluhu a poklesu ratingu. Vedle toho by pak tento nárůst zadlužení limitoval flexibilitu firmy ve vztahu k získávání financí pro další možné akvizice.
Tracker stock na Verizon Wireless by byl instrumentem, který nenese žádná hlasovací práva, pouze právo na dividendu (až/pokud jí Verizon Wireless bude platit). V principu by tracker stocks měly poukázat na hodnotu aktiv, většinou skrytých jako relativně nevýznamná dceřiná společnost ve velkém holdingu. V praxi ale potenciál tohoto instrumentu bývá často nenaplněn. Mezi hlavními důvody je zřejmě omezená poptávka po nich díky institucionálním omezením mnoha investorů a vyšší rizikovosti např. díky větší možnosti konfliktu zájmů (akcie s regulérními hlasovacími právy vs. trackig stocks).
Lépe je na tom z tohoto pohledu spin off – oddělení (plné, či částečné, kdy si matka ponechává majoritní podíl) dceřiné společnosti od matky a uvedení jejích akcií na trh. Akcie nejsou nijak omezeny z pohledu hlasovacích práv, zůstává často ale problém institucionálních omezení. Pokud např. mateřská společnost patří do indexu, podle kterého se řídí množství fondů, spin off dcery tuto zbavuje této „indexové výhody“. Je pak otázka, zda velikost její skryté hodnoty vyváží toto negativum.
Dostáváme se tak k meritu věci – velikost oné skryté hodnoty. Lze ji rozdělit na dvě části – (i) hodnota skrytá pouze díky tomu, že tato dceřiná společnost je v principu pod rozlišovací schopností investorů, analytiků a ostatních na trhu a (ii) hodnota vytvořená díky, byť jen částečnému, odtržení od matky. Zde jde zejména o to, jak hodnota společnosti vzroste díky tomu, že se nemusí podřizovat celé strategii (i byrokracii) matky, že management přímo vidí (v lepším případě je na základě toho i odměňován) vývoj ceny akcií své společnosti, atd. Toto také indikuje potenciál tohoto kroku v případě Vodafone a Verizon Wireless a celá diskuse okolo finančních operací se pak stáčí k principu – jaký má pro Vodafone vůbec smysl vlastnit Verizon Wireless a zda by nebyl jeho přímý prodej nejlepší. Management tvrdí, že ne, někteří akcionáři, že ano.