Základní charakteristika
Ruská ekonomika patří k smíšenému typu. Po rozpadu Sovětského svazu se totiž privatizovalo zejména v zemědělských a průmyslných odvětvích, energetika a zbrojní průmysl však nadále podléhají státu. Rusko má největší zásoby zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé ropy. Je bohaté také na diamanty, zlato a titan. Dodává až čtvrtinu veškeré spotřeby zemního plynu v EU, je i třetím největším výrobcem elektrické energie na světě.
Ekonomická historie
Carské Rusko bylo většinu historie chudou, převážně zemědělskou krajinou, která kvalitativně zaostávala za Evropou. Trend se změnil s bolševickou revolucí začátkem 20. století a nástupem Stalina k moci v roku 1922. Komunismus získal status státní ideologie a ovládl všechny sféry života i hospodářství. Stalin zavedl centrálně plánovanou ekonomiku – stát kontroloval prakticky všechny odvětví produkce, investice, dělal rozhodnutí o výrobě i spotřebě. Ekonomický plán se dělal podle směrnic Komunistické strany, která kontrolovala všechnu ekonomickou aktivitu. Stalin také začal s masivní přestavbou a modernizací hospodářství. V průběhu pár let nakoupil technologie a industrializoval krajinu, Rusko se opět stalo státem, s kterým musí západní mocnosti počítat. Cena za tento skokový posun vpřed však byla vysoká a po druhé světové válce bylo Rusko značně oslabeno.
S kolapsem Sovětského svazu v roce 1991 padla i centrálně plánovaná ekonomika a Rusko zahájilo bolestivý přechod k tržní ekonomice, který se mu dodnes celkem nezdařil. V říjnu 1991 Jelcin ohlásil tzv. šokovou terapii, která měla přechod k tržní ekonomice uskutečnit za krátký čas a radikálně. Zavedl privatizaci, liberalizoval ceny i trh, což vyústilo v hyperinflaci a těžkou finanční krizi v roce 1998. Privatizace státních podniků vedla k vzniku několika bohatých oligarchů a ztrátě finančních prostředků většiny obyvatel v důsledku uvolnění a následného raketového nárůstu cen. Situace se změnila s příchodem Vladimíra Putina, který největší podniky zejména z oblasti energetiky a zbrojního průmyslu přivedl znova pod státní kontrolu. Od jeho nástupu k moci se HDP Ruska zdvojnásobilo, zavedl taky Stabilizační fond pro vyrovnávání výkyvů cen ropy na světových trzích.
Finanční krize z roku 2008 vedla k velkým šokům pro ruskou ekonomiku – velký propad ceny ropy, obrácení kapitálových toků a snížení přístupu k financování. Evropské sankce v roce 2014 a současný výrazný pokles cen ropy na světových trzích způsobili propad růstu jeho HDP.
Nejdůležitější subjekty
Mezi nejvýznamnější a nejvlivnější ruské firmy patří především ropní a těžařské společnosti – Gazprom, Rosněft, Lukoil, Surgutneftegas, Tatneft, RusHydro. Známá je taky ruská komerční banka Sberbank.
Sledujte zprávy o ekonomice z Ruska.