Březnové preference ukazují stabilní pozici ČSSD na čele žebříčku a zlepšení pozice ODS, která by nyní získala o pět mandátů více než minulý měsíc. Rozdíl mezi oběma největšími stranami se snížil na necelých 8 procentních bodů. U menších stran nepřinášejí data březnového výzkumu nic překvapivého.
Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti STEM jsou aktuální stranické preference rozvrženy takto: ČSSD 35,3 %, ODS 27,8 %, KSČM 11 %, KDU-ČSL 6,0 %, Strana zelených 5,3 %, ostatní 14,6 %. Ve srovnání s únorem si ČSSD nepatrně pohoršila (35,2 % v únoru), zatímco ODS získala více než 2 procenta (z 25,5 %). KDU-ČSL, KSČM a Strana zelených více méne beze změny.
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 2. – 9. 3. 2009 na souboru 1276 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele zpravidla nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
Respondentům byla položena otázka: "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
Hypotetické počty mandátů v březnu 2009. Z modelu volebních zisků vyplývá, že ČSSD by v březnu hypoteticky v Poslanecké sněmovně získala 92 mandátů, ODS 69 mandátů, KSČM 25 mandátů, KDU-ČSL 9 mandátů a Strana zelených by získala 5 mandátů.
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
(zdroj: STEM)