Berlín (zpravodaj ČTK) - Spolkový sněm, dolní komora německého parlamentu, dnes schválil zákon o zavedení takzvaného záchranného balíčku, určeného ke stabilizaci německého finančního trhu. Opatření v případě potřeby předpokládá poskytnutí až 500 miliard eur (téměř 12,5 bilionu korun) ve formě ručení a přímé kapitálové výpomoci bankám z veřejných prostředků.
Balíček opatření, který nemá v poválečných dějinách Německa obdoby, je přijímán v mimořádné zrychlené proceduře. Vláda jej představila teprve v pondělí. Ještě dnes by jej měla schválit Spolková rada, parlamentní horní komora, v níž sedí zástupci spolkových zemí. Zákon má neprodleně podepsat německý prezident Horst Köhler, aby balíček mohl vyjít ve sbírce zákonů ještě před pondělním zahájením obchodů na burzách.
Německá vláda chce zákonem zřídit speciální fond oddělený od státního rozpočtu. Opatření má zajistit garance až do celkové výše 400 miliard eur za mezibankovní obchody, a to do konce příštího roku.
Kromě toho se stát zavazuje, že bankám poskytne kapitál, případně odkoupí ztrátové úvěry ohrožených bank. V bankách může získat spoluvlastnický podíl, a tím dočasně převzít jejich řízení a omezit platy jejich manažerů. Podíl by pak mohl i se ziskem zase prodat. Na tato opatření bude mít stát k dispozici až 100 miliard eur. Prostředky může vláda získat například emisí státních dluhopisů.
Opatření podpořili poslanci vládních křesťanských a sociálních demokratů i opozičních liberálů (FDP). Pro zákon hlasovalo 476 z 576 poslanců, 99 hlasovalo proti, jeden se zdržel. Ostře proti vystoupila v debatě před hlasováním předsedkyně frakce Zelených ve Spolkovém sněmu Renate Künastová, když jej označila za "bianco šek na 500 miliard eur". Podle ní zákon chrání bankéře, nikoli občany. Kromě toho Zeleným a levici vadí malý vliv sněmu při rozhodování o opatřeních vyplývajících z balíčku.
Náklady na ozdravná opatření v jakékoli bance by převzal z 65 procent spolek a z 35 procent všech 16 spolkových zemí. Ty však mohou dohromady poskytnout nanejvýš 7,7 miliardy eur, což je podmínka, na níž se ve čtvrtek dohodla kancléřka Angela Merkelová s ministerskými předsedy spolkových zemí. Ty však ponesou plnou tíhu případných záchranných opatření u svých zemských bank. Některé z nich přitom nebyly v nejlepší kondici už před současnou globální finanční krizí. Například dvě největší banky v zemi, a , naopak vyloučily, že by mohly pomocnou ruku státu v dohledné době potřebovat.